Cepaea hortensis (O. F. Müller, 1774); páskovka keřová

Biologická klasifikace: Animalia, Mollusca, Gastropoda, Pulmonata, Helicidae
Syn.: Helix hortensis O. F. Müller, 1774
Česká jména: páskovka keřová, hlemýžď keřový
Anglická jména: White-lipped grove snail, White-lipped garden snail

Cepaea hortensis, páskovka keřová
Cepaea hortensis, páskovka keřová

Rozšíření: Evropa od Islandu přes Britské ostrovy, severní Španělsko a severní Itálii, severní Balkán, západní Ukrajinu a Rusko až po pobaltské státy a většinu Skandinávie. Zavlečena na západní polokouli, zvláště do východní Kanady a některé karibské ostrovy. Na našem území široce rozšířená, zvláště v teplejších, méně ve vyšších a hustě zalesněných oblastech.

Způsob života: Původně listnaté až smíšené lesy a křoviny, dnes velmi často na stanovištích vytvořených a ovlivněných člověkem – zahrady, parky, rumiště.
Podobně jako další plicnatí plži se živí převážně částmi rostlin, zvláště odumřelými, proto se na rozdíl od jiných druhů hlemýžďů nestává škůdcem. Od května do října klade 40–80 vajíček o průměru 2 mm, mláďata se líhnou za 15–20 dní, pohlavní dospělosti dosahuje ve 2–3 letech, obvykle se dožívá 5, vzácně 7–8 let.
Stává se potravou mnoha dravých obratlovců, například ptáků (zvláště drozdů), „hmyzožravců“ (ježků, krtků, rejsků), ale i hlodavců.

Popis: Středně velký plž s šířkou ulity 14–21 mm a výškou 10–22 mm, ulita pravotočivá, neprůsvitná, silná, pevná, s 5–51/2 závity, slabě lesklá, obústí obvykle bílé, píštěl zakrytá. Zbarvení velmi rozmanité, ulita jednobarevná, nejčastěji žlutá nebo růžová, ale i v různých odstínech bílé, červené, hnědé, šedé až černé barvy, nejčastěji ale až s pěti tmavě hnědými (vzácně červenavými nebo šedavými) pásky, které mohou v různé míře chybět nebo naopak splývat (obvykle bývá nejširší 4. pásek), každý jedinec je zbarvením své ulity unikátní; obústí je obvykle bílé (podrobněji viz níže). Na základě zbarvení ulity bylo popsáno mnoho forem sporného taxonomického významu, nejčastěji je uváděna forma fuscolabiata – jedinci s tmavě hnědým obústím a s obvykle jednobarevnou růžovou nebo žlutou ulitou. Tělo mívá ve vrchní části šedavou, niže bělavou barvu.

Poznámka: Na našem území se můžeme setkat se dvěma podobnými druhy, česky označovanými jako páskovky. Výrazně odlišným druhem je páskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis), kterou najdeme obvykle na jiných – sušších a otevřenějších – stanovištích, na první pohled se liší výrazně příčně rýhovanou a o poznání větší ulitou, která je vždy podélně pruhovaná, přičemž první a druhý pásek jsou tenké a světle hnědé, zbývající tři jsou tmavě hnědé a širší, zvláště pátý. Složitější je někdy odlišit páskovku hajní (Cepaea nemoralis), žijící na podobných, nezřídka i společných stanovištích; obvykle stačí jako jednoduchý rozlišovací znak dospělých jedinců tmavě hnědé obústí u páskovky hajní a bílé u páskovky keřové. Nezřídka ale mají růžovou až tmavě hnědou barvu obústí nejen jedinci formy fuscolabiata, ale i jinak zbarvení (i pruhovaní), jako ten nejpodstatnější rozdíl se pak uvádí to, že patro ulity páskovky keřové není nikdy hnědé; rozlišení mladých jedinců je ještě složitější.

Cepaea hortensis, páskovka keřová
Cepaea hortensis, páskovka keřová
Cepaea hortensis, páskovka keřová
Cepaea hortensis, páskovka keřová
Cepaea hortensis, páskovka keřová

Fotografováno ve dnech 23. 4. 2005 (Česko, Praha), 31. 5. 2005 (Čáslav), 10. 7. 2008 (Klucké Chvalovice u Zbýšova v Čechách), 27. 5. 2010 (Zehuby a Třebešice), 3. 6. 2010 (Kozovazy u Mochova), 18. 9. 2009 (Vlkaneč).