Syn.: Mitremyces cinnabarinus (Desv.) De Toni, Scleroderma callostoma Pers.
Čeleď: Calostomataceae E. Fisch.
Rozšíření: Tento druh houby se vyskytuje v Severní, Střední a Jižní Americe (od Nové Anglie přes východní část USA a Texas až po Mexiko, Kolumbii a severní Brazílii), nálezy jsou hlášeny i z východní Asie.
Ekologie: Roste ve vlhkých lesích ve vyšších nadmořských výškách, tvoří mykorhizní společenstvo především s duby. Preference vyšších poloh je výraznější v teplejších oblastech; ve Střední Americe se vyskytuje téměř výhradně v nadmořské výšce nad 1000 m, ale např. na severovýchodě Spojených států je možné jej nalézt v nižších nadmořských výškách. Vyrůstá jednotlivě nebo ve skupinách, často v porostech mechu.
Popis: Plodnice jsou téměř kulovité, 11–25 mm široké, usazené na vrcholu třeňovité struktury. V mládí jsou pokryté hustým želatinovým povlakem, který se odlupuje a poté obklopuje bázi třeně, dokud nevyschne a nezmizí. Plodnice je zpočátku rumělkově červená, na vrcholu s jasně červeným vroubkovaným peristomem (ústím), pokrouceným do útvaru připomínajícího sešitou jizvu. Po odpadnutí želatinového povlaku je okrovka suchá a jemně poprášená; postupně bledne do červenooranžových odstínů. Třeňová část je 2–5 cm vysoká, 1–2,5 cm široká; složená z propletených vláken; je měkká, matně oranžová. Výtrusný prach je bělavý nebo nažloutlý, výtrusy elipsoidní, 10–19 × 6–10 µm velké.
Záměny: Podobný druh Calostoma lutescens má plodnice žluté, delší třeň, pod plodnicí „límec“ ze zbytku vnější okrovky; Calostoma ravenelii má nažloutlé plodnice bez límce. Oba tyto druhy postrádají želatinový obal.
Využití: Má kulturní význam pro původní obyvatele státu Hidalgo v Mexiku. V některých oblastech se konzumoval nebo používal v lidovém léčitelství.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 2. 2015 (Guatemala, depart. Baja Verapaz, Biotopo del Quetzal).