Stercorarius antarcticus (Lesson, 1831); chaluha subantarktická

Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Charadriiformes, Stercorariidae
Syn.: Catharacta antarctica (Lesson, 1831); Catharacta skua subsp. antarctica (Lesson, 1831); Lestris antarcticus R. Lesson, 1831; Megalestris antarctica (Lesson, 1831); Stercorarius lonnbergi (Mathews, 1912)
Česká jména: chaluha subantarktická
Anglická jména: Brown skua, Subantarctic skua, Southern great skua, Southern skua

Stercorarius antarcticus, chaluha subantarktická

Rozšíření: Žije v chladných subantarktických mořích – od atlantického břehu jihu Jižní Ameriky a Antarktického poloostrova přes jih Afriky až po pobřeží jižní Austrálie a Nového Zélandu, vyskytuje se také na řadě subantarktických ostrovů. V areálu jsou rozlišovány tři poddruhy, nominátní se vyskytuje u břehů Jižní Ameriky a na Falklandských ostrovech, poddruh Stercorarius antarcticus subsp. hamiltoni je uváděn z ostrovů v jižní části Atlantského oceánu (např. Tristan da Cunha a Goughův ostrov), subsp. lonnbergi pochází z širší části subantarktické oblasti.
Dříve byl tento druh spojován s velmi podobnou chaluhou velkou (Stercorarius skua), jejíž areál je v současnosti kladen jen do severního Atlantiku.

Způsob života: Hnízdí na Antarktickém poloostrově a subantarktických ostrovech, zimuje na otevřeném moři v Tichém, Indickém a Atlantském oceánu. Je to zdatný letec.
Živí se hlavně rybami, které často získává okrádáním jiných mořských ptáků, loví však i mláďata tučňáků a dalších mořských ptáků, malé savce, nepohrdne ani mršinami.
Chaluha si nezřídka zřizuje hnízdo v blízkosti kolonie tučňáků. Samice snáší v listopadu nebo prosinci dvě vejce, jejich inkubace trvá zhruba 30 dnů. Je to silně teritoriální druh (podobně jako jiné chaluhy), své hnízdo chrání velmi ostře, nebojí se zaútočit ani na člověka, který se u hnízd nečekaně objeví.

Popis: Tento statný zástupce čeledi chaluhovitých dosahuje 52–64 cm délky, rozpětí křídel 126–160 cm a hmotnosti 1,2–2,2 kg – je největším druhem chaluhy na jižní polokouli. Samice je obvykle větší. Opeření je povětšině tmavě hnědé, hlava je hnědá, část per na těle má však bílé špičky, takže horní část těla je někdy hnědobíle žíhaná až skoro bělavá. Na šíji je hnědé zabarvení světlejší. Křídla jsou mohutná, nápadné jsou bílé skvrny na ručních letkách, které jsou dobře viditelné po obou stranách roztažených křídel. Zobák je hákovitě zakřivený, šedočerný, duhovka je černá. Nohy jsou tmavé.

Záměny: Kromě tohoto druhu žijí na jižní polokouli ještě další dva druhy chaluh – výraznější barevný kontrast mezi horní a spodní části těla je charakteristický pro chaluhu antarktickou (Stercorarius maccormicki), skořicový odstín hnědé je zase typický pro chaluhu chilskou (Stercorarius chilensis).

Stercorarius antarcticus, chaluha subantarktická

Fotografovala Gabriela Pavlíková, ve dnech 28. a 29. 11. 2014 (Falklandy).