Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Monotremata, Tachyglossidae
Syn.: Echidna aculeata (Shaw, 1792); Echidna australis Lesson, 1836; Myrmecophaga aculeata Shaw, 1792
Česká jména: ježura australská
Anglická jména: Australian echidna
Rozšíření: Areál druhu se nachází na území Austrálie, Tasmánie a na jihovýchodě Nové Guineje.
Je rozlišováno pět poddruhů. Nominátní se vyskytuje v oblasti od Queenslandu přes Nový Jižní Wales, Victorii po Jižní Austrálii. Tachyglossus aculeatus subsp. acanthion je znám ze severu Severního teritoria a ze Západní Austrálie. Poddruh Tachyglossus aculeatus subsp. lawesii žije na Nové Guineji a na severovýchodě Queenslandu. Poddruh Tachyglossus aculeatus subsp. multiaculeatus obývá ostrov Kangaroo Island. Poddruh Tachyglossus aculeatus subsp. setosus, zachycený na našich fotografiích, je rozšířený na celé Tasmánii a na ostrovech v Bassově průlivu.
Způsob života: Obývá pobřežní i vysokohorské otevřené lesy, křovinaté rokliny, savany, zemědělské oblasti, od hladiny moře stoupá do nadmořské výšky okolo 1600 m.
Je aktivní ve dne i v noci. Pohybuje se pomalu a kolébavě. Pomocí velkých silných drápů rozhrabává hnízda termitů. Neustále pátrá prostřednictvím dlouhého čenichu v zemi pod listy, pod kameny a pařezy po potravě. Lepkavým červovitým jazykem vniká do hnízd mravenců, termitů a další bezobratlých živočichů. Stravu drtí rohovitými destičkami na patře.
V chladných oblastech od začátku podzimu do pozdního jara upadá do stavu strnulosti. Pro přezimování si staví nory vystlaném listím a trsy trávy. Během spánku snižuje svou tělesnou teplotu na 8–10 °C a v pravidelných 2–3 týdenních intervalech se probouzí.
Ježura se páří břichem k sobě. Po oplodnění vyhrabe samice noru s rozšířeným hnízdním prostorem, vystlaným trávou a listím. Po 21–28 dnech březosti vloží jedno hladké kožovité vejce přímo do malého dočasného vaku. Přitom leží na zádech, stočená do klubíčka. Po 10 dnech se uvnitř vaku vylíhne mládě 1,5 cm dlouhé. Živí se mlékem ze dvou mléčných polí umístěných po stranách matčina těla. Ve vaku se potomek vyvíjí asi 6–8 týdnů, než začne porůstat bodlinami. Další 2–3 měsíce je kojen v hnízdě. Po odstavení rychle roste. Pohlavně dospívá v 18 měsících.
V nebezpečí se nacházejí hlavně mláďata v norách. Dospělý jedinec se schová pod kameny, pod padlými kmeny nebo se v několika vteřinách zahrabe kolmo do země a vztyčí bodliny. Nejvíce zvířat hyne pod koly motorových vozidel. Nejdelší uváděná délka života v zajetí je 50 let.
Popis: Primitivní savec se zavalitým tělem z řádu ptakořitných, dosahuje délky těla 35–45 cm, ocasu 1 cm a hmotnosti asi 2,5–5 kg. Celé tělo je pokryto hustou vlnitou srstí a dlouhými tuhými ostny. Ostny o délce asi 6 cm pokrývají celý povrch hřbetu, včetně malého ocasu. Hlava je malá se štíhlým, 7–8 cm dlouhým trubkovitým čenichem. V tlamičce je asi 17 cm dlouhý červovitý jazyk, pokrytý jemnými bradavkami, na který chytá hmyz. Postrádá vnější boltce a zuby, v zadní části úst jsou jen tvrdé destičky. Končetiny jsou přizpůsobeny rychlému hrabání, jsou krátké se silnými drápy. Podlouhlé a stočené drápy do oblouku umožňují čištění srsti mezi ostny. Na patě zadních nohou je rohovitá ostruha. U samic se vytváří v době rozmnožování kožní vak. U samce i samice je kloaka, kterou procházejí výkaly, moč a u samic vajíčka. Samotné poddruhy se vzájemně liší ochlupením, délkou a šířkou ostnů a velikostí čisticího drápu na jejich zadních nohách.
Poznámka: Ježura australská je součástí domorodých legend a uměleckých děl původních obyvatel. Je ikonickým zvířetem Austrálie vyobrazeným na mincích a poštovních známkách. Polidštěná ježura Millie se stala společně s ledňákem a ptakopyskem maskotem letních olympijských her v Sydney v roce 2000.
Fotografováno ve dnech 26. a 30. 11. a 3. a 4. 12. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park, Cradle Mountain-Lake St Clair National Park, Walls of Jerusalem National Park a Launceston).