Syn.: Albatrellus albidus (Pers.) Gray, Boletus albidus Pers., Boletus carinthiacus Pers., Boletus fragilis Pers., Boletus ovinus Schaeff., Caloporus ovinus (Schaeff.) Quél., Polyporus limonius Velen., Polyporus lutescens Velen., Polyporus ovinus (Schaeff.) Fr., Polyporus subsquamosus var. luteolus Beck, Scutiger ovinus (Schaeff.) Murrill – choroš ovčí
Čeleď: Albatrellaceae (Pouzar) Nuss – krásnopórkovité
Rozšíření: Je rozšířená v Severní Americe a Evropě.
Ekologie: Vyrůstá od května do října v jehličnatých a smíšených lesích, spíše ve vyšších nadmořských výškách, na zemi u lesních cest a na světlejších místech. Upřednostňuje smrky. Objevuje se většinou ve skupinách, místy hojně.
Popis: Klobouk má průměr 5–18 cm, nepravidelně okrouhlý tvar, zpočátku je sklenutý, později rozložený, zprohýbaný se sklopeným ostrým laločnatým okrajem. Povrch klobouku je hladký, lysý, většinou políčkovitě rozpukaný, má bělavou až slabě okrovou barvu. Rourky jsou nízké, bílé až nažloutlé, sbíhavé na třeň, póry drobné, okrouhlé, bílé barvy, otlačením a ve stáří až citrónově žluté. Třeň je vysoký 2–8 cm, 1–4 cm tlustý, většinou excentrický, nepravidelně válcovitý, k bázi ztenčený, plný, s hladkým povrchem, bílé barvy. Dužnina je masitá, tuhá, v mládí bílá, později žloutne, na řezu citrónově žlutá. Vůně a chuť je příjemně mandlová. Výtrusný prach je bílý, výtrusy téměř kulovité, hladké, bezbarvé, 3,5–4,5 × 3–4 µm velké.
Záměny: Krásnopórka mlynářka je podobná také jedlé krásnopórce žemličce (Albatrellus confluens), která má žemlovou až světle červenohnědou barvu klobouků, povrch nerozpukaný, její póry při poranění nežloutnou. Krásnopórka hřebenitá (Albatrellus cristatus), jedlá v mládí, má na klobouku nazelenalé odstíny, další jedlá krásnopórka podobná (Albatrellus subrubescens) roste pod borovicemi a jedlemi, její póry otlačením oranžovějí.
Využití: Krásnopórka mlynářka je jedlá, i když značně tuhá. Dobře se suší, připravuje se z ní houbový prášek.
Fotografováno dne 12. 9. 2009 (Česko, u Arneštovic).