Syn.: Agaricus vitellinus Pers., Bolbitius vitellinus (Pers.) Fr., Bolbitius vitellinus (Pers.) Fr. subsp. vitellinus, Cortinarius vitellinus (Fr.) Bigeard et H. Guill., Pluteolus vitellinus (Pers.) Quél.
Čeleď: Bolbitiaceae Singer – slzečníkovité
Rozšíření a ekologie: Roste od května do listopadu na starých kompostech, na slámě, na trouchnivějících zbytcích dřeva, v trávě a při okrajích cest. Vyrůstá jednotlivě nebo v malých skupinkách.
Popis: Klobouk má v průměru 2–7 cm, v mládí má tvar vajíčka, postupně se rozevírá do zvoncovitého tvaru, v dospělosti je až ploše rozložený. Povrch je v mládí hladký, slizký, lepkavý, má žloutkově nebo citrónově žlutou barvu, na středu je někdy oranžově žlutý. Postupně se objevují zřetelné paprsčité rýhy směřující do středu, bývá i paprsčitě rozpukaný. Suchem nebo stárnutím klobouk bledne až do bělavé nahnědlé nebo našedlé barvy. Lupeny jsou řídké, měkké, zpočátku světle žluté až světle hnědé, později okrově rezavé. Třeň je dlouhý až 12 cm, štíhlý, válcovitý, dutý, křehký, naspodu rozšířený. Má světle žlutou barvu, bíle vločkatý povrch. Dužnina je nažloutlá, měkká, bez zvláštní chuti a vůně. Výtrusný prach je rezavě hnědý. Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, rezavé barvy, 10–19 × 6–9 µm velké.
Záměny: Mladé plodnice jsou prakticky nezaměnitelné. Starší plodnice mohou být zaměněny za slzečník měnlivý (Bolbitius variicolor) s olivově žlutým kloboukem.
Poznámka: Je to nejedlá houba.
Fotografováno ve dnech 18. 5., 25. 5. a 14. 6. 2008 (Česko, u Horoměřic) a 20. 7. 2008 (u Horní Blatné).