Syn.: Ascobolus inquinatus (Pers.) Nees, Bulgaria polymorpha Oeder ex Wettst., Lichen fungosus With., Peziza inquinans Pers., Peziza polymorpha Witth.{?}, Peziza turbinata Relhan, Peziza vesiculosa var. turbinata (Pers.) Pers., Phaeobulgaria inquinans (Pers.) Nannf., Phaeobulgaria polymorpha (Oeder) Ferd. et Jørgensen{?}, Tremella turbinata Huds.
Čeleď: Bulgariaceae Fr. – klihatkovité
Rozšíření: Je rozšířená v mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Vyrůstá dosti hojně v březnu až říjnu, v teplých oblastech i v zimě, na ležících mrtvých větvích a kmenech listnáčů, nejčastěji dubů, ale i buků, habrů, bříz, jilmů a kaštanovníku jedlém. Objevuje se obvykle ve skupinách, v mezerách v kůře.
Popis: Plodnice mají průměr 0,5–5 cm, v mládí jsou skoro kulovité, pak káčovité, postupně se na vrcholu otevírají, v dospělosti jsou miskovité až terčovité s vystouplým okrajem. Vnější strana je plstnatá až šupinatá, rezavě hnědá, ve stáří je hladší a tmavne až na téměř černou barvu. Vnitřní plodná strana (thecium) je hnědočerná až sazově černá, hladká, za vlhka lesklá, za sucha matná, při doteku barví černě ulpělými výtrusy. Dužnina je rosolovitá, za sucha tvrdá, má hnědookrovou barvu. Vůně je nenápadná. Výtrusný prach je černý. Výtrusy jsou dvojí – v horní části vřecek ledvinovité, tmavě černohnědé, 9–17 × 6–7 µm velké, v dolní části vřecek bezbarvé, stejně tvarované, drobnější s několika olejovými kapkami.
Záměny: Je to téměř nezaměnitelná houba, někdy se může podobat černorosolu uťatému (Exidia truncata), který je nejedlý.
Využití: Někteří autoři jí uvádějí jako nejedlou, jinde ji najdeme v receptech na některé pikantnější pokrmy.
Poznámka: Způsobuje měkkou hnilobu bělové části dřeva.
Fotografováno dne 14. 6. 2009 (okolí Roztok).