Biologická klasifikace: Animalia, Mollusca, Gastropoda, Pulmonata, Helicidae
Syn.: Helix nemoralis Linnaeus, 1758
Česká jména: páskovka hajní, hlemýžď hajní
Anglická jména: Brown lipped snail, Grovesnail
Rozšíření: Celá Evropa včetně Islandu, chybí jen v severní Skandinávii, v jižní části Balkánu, na jižní Ukrajině a ve většině evropského Ruska; zavlečena do Kanady a Spojených států, zvláště do východních oblastí a na některé ostrovy v Karibiku. K nám se druh začal šířit až koncem 19. století a dodnes na většině území chybí; vyskytuje se zvláště v severních a středních Čechách a Pomoraví, ale v posledních letech se jeho šíření zrychluje a izolované populace najdeme na mnoha dalších místech.
Způsob života: Lesy, křoviny, ale i vlhká až mokrá otevřená stanoviště – louky, mokřiny, vřesoviště, duny; dnes zvláště druhotná stanoviště, parky, zahrady. Jedinci se zdržují trvale stále téměř na stejném místě, vyhledávají zastíněná a vlhčí místa, za tepla a sucha nezřídka šplhají na vyšší byliny.
Je býložravý, živí se převážně odumřelými pletivy dvouděložných rostlin. Od dubna do října klade 30–80 vajíček o průměru 2–3 mm, mláďata se líhnou za 15–20 dní, za sezónu se páří opakovaně a sperma dokáže dlouhodobě uchovat; v jedné snůšce mohou tak být potomci z více (nejčastěji 2) páření; samooplození není možné. K možnému křížení s blízce příbuzným a často sympatrickým druhem, páskovkou keřovou (Cepaea hortensis) nedochází, důvodem je jiný tvar před pářením z těl vystřelovaných vápnitých tělísek. Pohlavní dospělosti dosahuje ve 3 letech, v přírodě se dožívá 6, v zajetí až 10 let.
Stává se potravou mnoha dravých obratlovců, např. havranovitých nebo drozdovitých pěvců, hlodavců, králíků nebo „hmyzožravců“.
Popis: Středně velký plž s šířkou ulity 18–25(–32) mm a výškou 12–22(–28) mm, ulita pravotočivá, slabě průsvitná, lesklá, jemně rýhovaná, pevná, poměrně tenkostěnná (kolem 0,2 mm), se 41/2–51/2 závity, obústí vždy tmavě hnědé, píštěl zakrytá. Zbarvení ulity velmi rozmanité, je jednobarevná, nejčastěji žlutá nebo světle červená, ale i bílá, růžová nebo hnědá, často s až 5 tmavě hnědými (vzácně červenými nebo šedavými) pásky, které mohou v různé míře chybět nebo naopak splývat; tělo šedavé až žlutavé, noha světlejší.
Dědičnost zbarvení ulity byla studována už v počátcích genetiky; alely pro žlutou jsou vůči růžové recesívní, hnědé zbarvení je dominantní k oběma, alely pro páskování jsou recesívní vůči kódujícím jednobarevnost.
Poznámka: Na řadě lokalit se vyskytuje společně s rozšířenějším příbuzným druhem, páskovkou keřovou (Cepaea hortensis); základním rozlišovacím znakem je barva obústí (blíže u tohoto druhu); páskovka hajní mívá i o poznání větší a tenčí ulitu.
Fotografováno ve dnech 8. 5. 2007 (Francie, Verdun), 11. 5. 2009 (Česko, Praha), 25. 8. 2009 (Německo, Drážďany), 1. 8. 2013 (Česko, Staňkov), 23. 6. 2017 (Kynšperk nad Ohří), 21. 6. 2019 (Kutná Hora).