Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Passeriformes, Certhiidae
Syn.: Certhia familiaris subsp. costa Bailly, 1847; Certhia familiaris subsp. gerbei Jouard, 1930; Certhia familiaris subsp. pyrenaica Ingram, 1913; Certhia familiaris subsp. rhenana Kleinschmidt, 1900
Česká jména: šoupálek dlouhoprstý
Anglická jména: Eurasian treecreeper, Common treecreeper
Rozšíření: Areál šoupálka dlouhoprstého se nachází v mírném a boreálním pásu Eurasie – vede od Britských ostrovů a Skandinávského poloostrova přes střední a východní Evropu, jižní Sibiř a severní Čínu až po Sachalin a Japonsko. K jihu proniká do střední Itálie, severního Řecka a Turecka, na Kavkaz a do severního Íránu. Nejsevernější populace jsou stěhovavé. U nás žije po celý rok.
Je rozlišováno přes deset poddruhů. Na fotografiích je zachycen poddruh Certhia familiaris subsp. macrodactyla, rozšířený od západní Evropy směrem na východ k řece Odře, na jih do Maďarska a dále po severozápadní Balkán.
Způsob života: Obývá jehličnaté, opadavé nebo smíšené lesy a břehové porosty, stoupá až do nadmořské výšky okolo 3000 m.
Šplhá spirálovitě kolem kmene stromu vzhůru a opírá se přitom o delší tuhý ocas. Když se dostane ke koruně, přeletí k patě dalšího stromu. Ze škvír kůry vybírá pomocí zobáku pavouky, drobný hmyz, jeho vajíčka a larvy.
Žije spíše samotářsky, ale v zimě se zapojuje do smíšených hejn sýkor.
Je monogamní a teritoriální. V závislosti na zeměpisné šířce odchovává od dubna do července jednu nebo dvě snůšky ročně. Hnízdí ve štěrbině stromu, často za odchlípnutou kůrou, mezi břečťanem nebo v puklině zdi. Hnízdo staví převážně z větviček, mechu, kořínků a trávy, interiér vyplňuje srstí a peřím. Samice snáší 5–6 vajec, která inkubuje sama po dobu 13–15 dní. Samec se o ní stará. Oba partneři krmí mláďata na hnízdě 15–20 dní. Po vylétnutí se rodiče starají o potomky až do okamžiku osamostatnění.
Popis: Drobný a štíhlý pěvec dosahuje délky 11–13 cm, rozpětí křídel 17–21 cm a hmotnosti 7–12 g. Tenký šídlovitý zobák je mírně zakřivený. Nad okem se táhne bělavý pruh. Svrchní část těla je hnědá, hustě žíhaná s tmavší hnědou a žlutohnědou barvou. Na křídle světlý žlutohnědý proužek. Na ohbí křídel je kulatá skvrna. Spodní část je sněhobílá, boky jsou žlutohnědé. Kostřec je rezavý. Rozeklaný tuhý ocas je hnědý. Silné prsty jsou opatřeny drápky, na zadním prstu je dráp hodně dlouhý.
Poznámka: V České republice se vyskytuje velmi podobný šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla). Svrchu je více nahnědlý, nemá tak výrazný bělavý pruh nad okem, spodní strana je matnější, není sněhově bílá. Zadní dráp je krátký. Bezpečně je lze rozeznat podle zpěvu a vábení.
Fotografováno dne 16. 4. 2023 (Česko, Čechy, Úvaly).