Biologická klasifikace: Animalia, Mollusca, Gastropoda, Pulmonata, Helicidae
Syn.: Cantareus aspersa (Müller, 1774); Cantareus aspersus (O. F. Müller, 1774); Cryptomphalus aspersus (O. F. Müller, 1774); Helix aspersa Müller, 1774; Helix aspersus O. F. Müller, 1774
Česká jména: hlemýžď kropenatý, hlemýžď jihoevropský
Anglická jména: European brown snail, Brown gardensnail
Rozšíření: Původně žil snad především v západním Středozemí a v přímořské západní Evropě i řadě území hlouběji ve vnitrozemí, i když je možné, že i do některých z těchto oblastí byl už ve starověku zavlečen. Synantropní druh, chtě i nechtě zavlečený na mnoho míst po světě, dnes se různě často vyskytuje především téměř v celé Evropě včetně jižní Skandinávie a západního Ruska, v Makaronésii, jižní Africe, Austrálii a Nové Zélandu, mnoha oblastech Jižní Ameriky, většině Střední Ameriky a v Severní Americe až do jižní Kanady. V řadě oblastí se invazívně šíří a je huben. U nás zatím vzácně, poprvé pozorován v roce 2008 v Praze-Holešovicích, další nálezy jsou z východních Čech a jižní Moravy, populace přežila i výrazné mrazy kolem -20 °C.
Způsob života: Řídké lesy, křoviny, otevřená skalnatá a písčitá stanoviště, pole, zahrady, vinice, rumiště, nezřídka spolu s dalšími druhy plicnatých plžů, které může vytlačovat.
Živí se odumřelými i živými rostlinnými pletivy všeho druhu, drobnými mršinami apod. Jako kořist slouží masožravým obratlovcům i dravým členovcům (např. stonožkám nebo larvám brouků). Obvykle je aktivní při teplotách 5–21 °C, do půdy do hloubky 2–4 cm snáší 50–190 vajíček s průměrem 4–4,5 mm, kladených 5–8 dnů po páření mezi květnem a říjnem, za vhodných teplotních a vlhkostních snáší jednu snůšku měsíčně; mláďata se líhnou po 15–30 dnech, mohou požírat dosud nevylíhlá vajíčka; novorození šnečci mají hladkou ulitu s jedním závitem, světle hnědou, s černými skvrnami; dospělosti dosahuje v 1–3 letech, obvykle se dožívá 4 let, v zajetí až 10.
Popis: Středně velký plž a kulovitou ulitou s krátkým kuželovitým tupým kotoučem, s výrazně příčně rýhovaným a matným povrchem. Ulita obvykle světle hnědá, s až pěti tmavě hnědými pruhy skvrn, 2. a 3. pruh většinou splývají, podkladová barva může být ale i bělavá, žlutavá nebo narůžovělá, skvrny různě ostře ohraničené, splývající nebo chybějící. Ulita má 41/2–5 závitů, poslední je zvlášť velký, povrch je výrazně příčně pomačkaně zvrásněný. Ústí ulity zkosené, vejčité, s širokým bílým lesklým pyskem, píštěl zcela překrytá. Šířka ulity je 25–40 mm a výška 25–35 mm, největší bývají formy ze severní Afriky, označované jako forma maxima. Tělo většinou šedavé, s mírně bradavičnatým povrchem, kolem 6 cm dlouhé.
Záměny: Od u nás nejběžnějšího většího druhu plže, hlemýždě zahradního (Helix pomatia je snadno odlišitelný; hlemýždík má menší plošší ulitu s výraznějším posledním závitem, ulita je výrazně příčně vrásnitá a tmavší pásky jsou nesouvislé a přerušované, tvořené skvrnami.
Poznámka: Od starověku hojně pojídán, dnes jako potrava nejčastější chovaný druh plže vůbec. Významný škůdce na kulturních plodinách, především mnoha druzích zeleniny, ale i vínu nebo dřevinách, např. citrusech, v řadě států USA je řazen mezi karanténní škůdce.
Fotografováno v letech 2020–22 (Česko, Čechy, Pečky; Slovinsko, Piran; Španělsko, Gran Canaria, Valleseco; Itálie, Marche, Urbino).