Egernia saxatilis Cogger, 1960; scink skalní

Biologická klasifikace: Animalia, Reptilia, Squamata, Scincidae
Česká jména: scink skalní
Anglická jména: Black rock skink, Black crevice-skink

Egernia saxatilis
Egernia saxatilis

Rozšíření: Areál druhu se nachází v horských oblastech jihovýchodní Austrálie – od národního parku Grampians v západní Victorii po národní park Wollemi v Novém Jižním Walesu, přičemž většinu tohoto území obývá poddruh Egernia saxatilis subsp. intermedia. Nominátní poddruh se vyskytuje v pohoří Warrumbungle v Novém Jižním Walesu.

Způsob života: Obývá skalnaté oblasti, vnitrozemské útesy a horské vrcholy. Před nebezpečím se ukrývá ve skalních štěrbinách nebo v mrtvém dřevě.
Aktivní je ve dne, vylézá z úkrytů, vyhřívá se a shání potravu. Živí se drobným hmyzem, někdy i rostlinnou potravou.
Je teritoriální, monogamní a živorodý, po třech měsících březosti rodí samice 1–4 mláďata. Pohlavně dospívá ve druhém roce života. Může se dožít 10 let.

Popis: Ještěr z čeledi scinkovitých, dosahuje délky 23–25 cm, z čehož na ocas připadá asi polovina. Hlava je krátká, zakulacená. Ušní otvory jsou znatelné. Ošupení na hřbetě je ostře kýlnaté. Zbarvení je většinou tmavohnědé až černé. Spodní část je žlutavá, břicho až oranžové. Břišní šupiny jsou hladké a nekýlnaté. Nohy jsou přiměřeně dlouhé s pěti prsty opatřené krátkými drápy. Ocas je lámavý, dobře regenerovatelný.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2018) klasifikuje druh Egernia saxatilis z hlediska ohrožení jako méně dotčený (LC). Je chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES, je uveden v příloze III. Divoké exempláře nelze sbírat z volné přírody a ve většině států a území je k chovu v zajetí vyžadováno povolení.

Egernia saxatilis
Egernia saxatilis
Egernia saxatilis

Fotografováno dne 2. 11. 2023 (Austrálie, Victoria, Grampians National Park, The Pinnacle Lookout).