Syn.: Eriodictyon glutinosum Benth., Wigandia californica Hook. et Arn.
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Rozšíření: Vyskytuje se na západě USA, areál druhu se nachází především ve střední a severní Kalifornii, ale zasahuje také do jihozápadního Oregonu.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetační formaci chaparral, na horských svazích, při okrajích dubových a borových lesů, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1800 m. Kvete od dubna do července.
Popis: Aromatický keř dosahující výšky 50–300(–400) cm, s větvemi přímými, naoranžovělými až načervenalými, lysými. Listy jsou krátce řapíkaté, úzce eliptické až kopinaté, až 15 cm dlouhé a 4–5 cm široké, na bázi jsou klínovité, po okraji většinou zubaté až pilovité, na vrcholu špičaté nebo tupé, na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu nažloutlé. Květy vyrůstají na konci větví ve vrcholičnatém květenství, jejich kališní cípy jsou 1–4 mm dlouhé, lysé nebo řídce chlupaté, koruna je trubkovitá až nálevkovitá, 8–12(–17) mm dlouhá, bílá nebo nafialovělá, vně řídce chlupatá. Plody jsou tvrdky.
Využití: Tato rostlina – v USA obecně označovaná jako „California yerba santa“ – nacházela široké uplatnění v medicíně původních Američanů, používala se k léčbě nachlazení, kašle, revmatismu, astmatu a plicních chorob, také při léčbě vředů a žaludečních potíží.
Poznámka: K rodu Eriodictyon je v současnosti řazeno devět druhů (POWO 2023), všechny pocházejí z jihozápadu USA a ze severozápadu Mexika.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 29. 8. 2017 (USA, Kalifornie, Whiskeytown Lake).