Česká jména: černorosol uťatý, černorosol sekaný
Čeleď: Auriculariaceae Fr. – boltcovitkovité
Rozšíření a ekologie: Vyrůstá nepříliš hojně chladném a vlhkém počasí, nejvíce v září až dubnu na mrtvém dřevu listnatých stromů, především dubů a lip.
Popis: Plodnice mají průměr 1–6 cm a výšku 1–4 cm. Tvar je terčovitý, káčovitý, polokulovitý, nepravidelně mušlovitý, směrem k bázi mírně zřasený, ve stáří až převislý. Někdy mají krátký třeň. Jednotlivé plodnice spolu navzájem obvykle nesplývají. Za sucha vysychají, za vlhkého počasí znovu oživují. Na vnější straně jsou malé tupé kuželovité bradavky, vnitřní strana je v mládí hladká, později řasnatě vrásčitá, s malými štětinovitými bradavkami. Plodnice mají hnědočernou až černou barvu. Dužnina je rosolovitá, v mládí tuhá, ve stáří měkká, hnědočerná, průsvitná. Výtrusný prach je bílý.
Záměny: Podobně vypadají starší plodnice klihatky černé (Bulgaria inquinans). Podobný je i menší hnědý černorosol terčovitý (Exidia recisa), který roste na vrbách a topolech.
Využití: Je nejedlý.
Fotografováno od 25. 1. do 8. 2. 2009 (Česko, v Roztockém háji).