Adam Robert Fischer se narodil dne 7. června 1889 v haličském městě Przemyśl, zemřel 22. prosince 1943 ve Lvově. Byl to polský filolog, etnolog a folklorista, velmi významná je také jeho činnost etnobotanická.
Pocházel ze švýcarské aristokratické rodiny, studoval románskou filologii na Univerzitě Jana Kazimierza ve Lvově, kde nakonec působil po celý zbytek života. Věnoval se především etnologii, v roce 1924 se stal profesorem této univerzity a v roce 1934 děkanem fakulty humanitních věd.
V letech 1914–39 byl také redaktorem etnologického časopisu „Lud“, napsal rovněž řadu odborných prací o slovanském národopisu, kromě etnografie polské se zabýval také etnografií lužickou, rusínskou a kašubskou, pozoruhodná je rovněž jeho etnobotanická studie Drzewa w wierzeniach i obrzędach ludu polskiego z roku 1937.
V říjnu 1929 se zúčastnil 1. sjezdu slovanských filologů v Praze, kde byla na popud pražského filologa Edmunda Schneeweise dohodnuta mezinárodní spolupráce na vzniku slovníku slovanských lidových obyčejů (Handwörterbuch des slawischen Volksglaubens und Volksbrauchs, Słownik słowiańskich wierzeń i zwyczajów ludowych; tvůrcem české části měl být etnograf Karel Chotek). Tento slovník sice nakonec nikdy vydán nebyl, avšak i tak Fischer pro něj vytvořil zhruba 6000 karet, které obsahovaly podklady pro sepsání první části tohoto díla. Je zde zaznamenáno na 250 druhů rostlin, jež se objevovaly v lidové kultuře tehdejšího Polska, avšak jsou zde zmíněny i zdroje daleko starší, autor vložil do textů i etnologicky relevantní zmínky a poznámky o rostlinách pocházející ze staré polské literatury. Fischer při práci na tomto slovníku rovněž specifikoval celkem sedm okruhů, na které se měl zaměřovat tehdejší etnobotanický terénní výzkum:
- Lidová jména rostlin.
- Praktické využití rostlin v každodenním životě lidí – rostliny mohly sloužit jako potraviny, stavební materiál, suroviny k výrobě oděvů a látek, barvivo, léky nebo jedy.
- Byliny s magickou mocí, tedy vzbuzující lásku, dodávající mimořádnou sílu, umožňující vznést se do vzduchu nebo se stát neviditelným.
- Rostliny se symbolickým významem v lidových rituálech, například na svatbě nebo pohřbu apod.
- Rostliny jako dekorativní motivy v lidovém umění, například na domech, domácím náčiní, oděvech, výšivkách, vystřihovánkách, kraslicích atd.
- Hračky z rostlin, např. dýmky, biče a klobouky z rákosin, korálky z jeřabin, slaměné větrníky atd.
- Rostliny v lidových pověstech a písních.
Nejvíce údajů se mu podařilo shromáždit z okolí Krakova, Lvova a Vilniusu. Celé toto nesmírně pozoruhodné Fischerovo etnobotanické pojednání bylo v Polsku vydáno teprve v roce 2016.
Literatura:
- Monika Kujawska, Łukasz Łuczaj, Joanna Sosnowska, Piotr Klepacki (2016): Rośliny w wierzeniach i zwyczajach ludowych. Słownik Adama Fischera. Polskie Towarzystwo Ludoznawcze, Wrocław.