Jan Krzysztof Kluk (Jonas Kristupas Kliùkas) se narodil dne 13. září 1739 v obci Ciechanowiec v Polsku (v dnešním Podleském vojvodství), zemřel 2. července 1796 tamtéž. Byl to polsky píšící polsko-litevský katolický kněz, piarista, autor čtyřsvazkového pojednání zoologického a trojdílného botanicko-zemědělského slovníku.
Byl synem zchudlého šlechtice. Vzdělání nabyl ve Varšavě, následně v Drohičíně a na piaristické škole v Lukově. V roce 1761 vstoupil do semináře ve Varšavě a v roce 1763 získal kaplanské svěcení. V letech 1763–67 byl kaplanem u šlechtice Tomasze Ossolińského v Nurze. Poté se stal administrátorem a proboštem ve Winnej, v roce 1770 v rodném Ciechanovci, na tomto místě zůstal až do své smrti.
Byl mužem mnoha zájmů, byl dobrým botanikem, ale i entomologem (popsal několik nových druhů motýlů), svá přírodovědná studia věnoval především polskému Podlesí a Mazovsku, psal také o fauně Litvy. Pokoušel se i kreslit, což mu umožnilo připojit ke svým dílům i několik ilustrací. Věnoval se tvorbě školních učebnic.
Přírodovědně orientované Klukovo dílo:
- 1777–79: třísvazkový spis Roślin potrzebnych, pożytecznych, wygodnych, osobliwie krajowych albo które w kraju użyteczne być mogą, utrzymanie, rozmnożenie i zażycie
- 1779–80: čtyřsvazskový spis Zwierząt domowych i dzikich, osobliwie krajowych, historii naturalnej początki i gospodarstwo. Potrzebnych i pożytecznych domowych chowanie, rozmnożenie, chorób leczenie, dzikich łowienie, oswojenie, zażycie, szkodliwych zaś wygubienie
- 1781–1802: dvousvazkový spis Rzeczy kopalnych osobliwie zdatniejszych szukanie, poznanie i zażycie
- 1785: učebnice Botanika dla szkół narodowych
- 1786–88: třísvazkový Dykcjonarz roślinny, w którym podług układu Linneusza są opisane rośliny nie tylko krajowe, dzikie, pożyteczne albo szkodliwe: na roli, w ogrodach, oranżeriach utrzymywane: ale oraz i cudzoziemskie, które by w kraju pożyteczne być mogły albo z których mamy lekarstwa, korzenie, farby etc., albo które jakową nadzwyczajność w sobie mają: ich zdatności lekarskie, ekonomiczne, dla ludzi, koni, bydła, owiec, pszczół etc. utrzymywanie, z poprzedzającym wykładem słów botanicznych i kilkorakim na końcu regestrem
Klukovy přírodovědné práce sice nejsou dílem studovaného přírodovědce, svůj historický význam však mají dodnes. V své době měly značný ohlas především mezi zemědělci, zahradníky, chovateli a myslivci, právě jeho knihy stojí u těchto oborů na počátku formování polské odborné literatury – jeho pojednání o včelách bylo první studií svého druhu i v Litvě.
Zavedl do polštiny i některé základní přírodovědné pojmy, např. rod (rodzaj), druh (gatunek) aj.
Za přínos v šíření znalostí o přírodních vědách získal v roce 1780 titul doktora svobodných umění a filozofie Univerzity Velkoknížectví litevského ve Vilniusu; v roce 1781 byl oceněn i polským králem Stanislavem II. Augustem Poniatowským.
