Syn.: Boletus variicolor (Watling) Hlaváček, Krombholziella variicolor (Watling) Šutara
Čeleď: Boletaceae Chevall. – hřibovité
Rozšíření: V mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Roste jednotlivě nebo v malých skupinách na podmáčených stanovištích a rašeliništích, vždy pod břízou (Betula). Objevuje se od června do listopadu.
Popis: Klobouk má průměr 50–120 mm, zpočátku je polokulovitý, později sklenutý. Pokožka přesahuje okraje klobouku, má šedou, šedohnědou až šedočernou barvu, někdy se zeleným odstínem, téměř vždy se světlejšími nebo tmavšími skvrnami; v mládí je povrch jemně plstnatý, později olysalý, často vrásčitý, za vlhka mírně lepkavý. Rourky jsou u třeně vykrojené, v mládí bělavé, krémové, později našedlé nebo nahnědlé; póry jsou zbarvené jako rourky, při otlačení pomalu tmavnou. Třeň je válcovitý nebo protáhle kyjovitý, až 150 mm dlouhý a 25 mm široký. Povrch třeně je bílý až našedlý, u báze nazelenalý; pokrytý hrubými šedohnědými až černými šupinkami; na spodní části v místech po ožercích od slimáků, otlačení nebo poranění má modrozelené zbarvení. Dužnina je bělavá, na řezu pří vrcholu třeně často mírně narůžovělá, v bázi třeně modrozelená. Vůně je nevýrazná, chuť mírná. Výtrusný prach je hnědý nebo olivově hnědý, výtrusy podlouhle vřetenovité 14–20 × 5–7 µm velké.
Záměny: Roste často společně s dalšími druhy kozáků vázaných na břízu. Hojnější kozák březový (Leccinum scabrum) nemá na klobouku skvrny, dužninu má na řezu neměnnou, na bázi třeně je vždy bez modrozelených odstínů.
Kozák šedohnědý (Leccinum cyaneobasileucum) má výrazně světlejší plodnice se světlými nekontrastními šupinkami na třeni.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky je kozák barvoměnný uveden v kategorii téměř ohrožených druhů (NT).
Využití: Je jedlý, jako všechny ostatní druhy kozáků. V oblastech, kde se vyskytuje vzácně, bychom jej měli chránit.
Fotografováno dne 7. 9. 2023 (Česko, Krušné hory).