Syn.: Agaricus nympharum Kalchbr., Agaricus rhacodes var. puellaris Fr., Lepiota nympharum (Kalchbr.) Kalchbr., Lepiota procera var. puellaris (Fr.) Massee, Lepiota puellaris (Fr.) Rea, Lepiota rhacodes var. puellaris (Fr.) Sacc., Leucocoprinus puellaris (Fr.) Locq., Macrolepiota nympharum (Kalchbr.) Wasser, Macrolepiota puellaris (Fr.) M. M. Moser
Čeleď: Agaricaceae Chevall. – pečárkovité
Rozšíření: Je známa z Evropy.
Ekologie: Vyrůstá v červenci až říjnu ve smíšených nebo jehličnatých lesích, na silné vrstvě jehličnatého opadu, často v podhorských smrčinách.
Popis: Klobouk má průměr 4–10 cm, v mládí je téměř kulovitý, později vejčitý, vyklenutý až plochý, s nízkým středovým hrbolem. Povrch klobouku je pokrytý velkými, většinou odstávajícími vláknitými šupinami, pravidelně soustředně střechovitě rozloženými na bělavém podkladu, šupiny jsou v mládí bílé, našedlé, později hnědnou, střed klobouku zůstává hladký, hnědavě zbarvený. Lupeny jsou husté, volné, břichaté, mají bílou až narůžovělou barvu, ve stáří hnědnou. Třeň je válcovitý s hlízovitou bází, 8–15 cm dlouhý, do 1,5 cm tlustý, dutý. Povrch třeně je hladký, lysý, bělavý, ve stáří má špinavě hnědou barvu, v horní třetině je vatovitý posunovatelný prsten. Dužnina je tenká, vatovitá, má bílou barvu, na řezu po čase mírně tmavne, slabě červená jen ve třeni. Vůně je slabě ředkvová, chuť nevýrazná. Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, 7–10 × 5–6 μm velké.
Záměny: Podobné mohou být světlejší plodnice bedly červenající (Chlorophyllum rhacodes), která je masitější, při otlačení a na řezu výrazně červená a bedly vysoké (Macrolepiota procera) s mnohem většími plodnicemi a hnědě vzorovaným třeněm.
Využití: Je jedlá.
Fotografováno dne 21. 8. 2010 (u Svatošských skal na Karlovarsku).