Syn.: Guilandina moringa L., Hyperanthera moringa (L.) Vahl, Moringa zeylanica Burmann
Česká jména: moringa olejodárná (Presl 1846), moringa olejná, strom behenový (Polívka 1908)
Čeleď: Moringaceae Dum.
Rozšíření: Pochází z jižního úpatí Himálaje, přirozený areál zahrnuje zřejmě Pákistán, Indii a Nepál. Pěstuje se odedávna po celém indickém subkontinentu, na Arabském poloostrově, v Africe (včetně Madagaskaru), v jižní Číně, ale i v jižních státech USA.
Ekologie: Přirozeným stanovištěm jsou zřejmě poloopadavé monzunové sucholesy; pěstuje se a občas i zplaňuje na narušených stanovištích. Nemá však invazní charakter, ačkoli extrémně rychle roste – uvádí se, že semenáčky jsou schopné v prvním roce života dosáhnout výšky až 7 m.
Popis: Opadavý, ve vhodných podmínkách i stálezelený strom až 12 m vysoký; kořeny jsou mohutné, v mládí hlízovité, později dřevnatí; kmen je rovný, dosahuje až 40 cm v průměru; borka je hladká nebo svraskalá, ale nikoli rozbrázděná. Listy jsou třikrát zpeřené, 25–60 cm dlouhé, v mládí pýřité, později lysé, se stopkatými žlázkami vylučujícími jantarovou tekutinu; lístky posledního řádu jsou krátce řapíčkaté, podlouhlé až vejčité, 1–2 cm dlouhé a 0,5–1,2 cm široké, na bázi zaokrouhlené až klínovité, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené až vykrojené. Květenství je široká lata 10–30 cm dlouhá; květy jsou 5četné, oboupohlavné; kališní lístky jsou poněkud nestejné, na bázi srostlé, petalizované, 1,3–1,5 cm dlouhé, na trubce pýřité; korunní lístky jsou volné, 1,2–1,8 cm dlouhé, bílé nebo růžové, horní je přímý, ostatní jsou nazpět ohnuté; tyčinek je 5, dále je přítomno 5(–7) staminodií; semeník je chlupatý, vzniká srůstem 3 plodolistů. Plodem je jednopouzdrá tobolka 30–45 cm dlouhá a 1,5–3 cm široká, obvykle s 9 rýhami, v mládí až plstnatá; semena jsou trojboká, křídlatá.
Využití: Mladými kořeny lze nahradit křen: mají palčivou chuť, ale obsahují alkaloid spirochin. Listy lze konzumovat syrové nebo vařené jako zeleninu, obsahují mnoho minerálů a bílkovin, z jednoho hektaru lze sklidit až 27 tun listů za rok. Květy a mladé plody se v Indii přidávají do karí.
Rostlina má uplatnění i v tradiční medicíně: kořeny působí blahodárně při zažívacích problémech, k tlumení bolestí a proti střevním parazitům, semena působí protizánětlivě a snižují horečku, listy dodávají tělu vitamin C. Z moringy se připravují i moderní doplňky stravy. Větve mohou být zkrmovány dobytkem.
Ze semen se lisuje velmi jemný olej (behenový olej), který lze využít při vaření i v kosmetice, význam má i v přesném strojírenství – známé je jeho využití při mazání hodinových strojků. Stromy dávají v optimálních podmínkách úrodu až 10 tun plodů za rok. Prášek z rozemletých semen se dále využívá k vyčištění zakalené vody, protože rozpuštěné bílkoviny mají schopnost vyvločkovat zákal. V některých oblastech Afriky se teprve takto upravená voda používá k vaření.
Fotografoval Petr Procházka, dne 30. 9. 2014 (Omán, Muscat).