Syn.: Nemophila insignis var. menziesii (Hook. et Arn.) A. DC., Viticella menziesii (Hook. et Arn.) J. F. Macbr.
Česká jména: hajnička Menziesova (Kubát 2002)
Čeleď: Hydrophyllaceae R. Br. – stružkovcovité
Rozšíření: Roste podél pacifického pobřeží Spojených států v Oregonu a Kalifornii. V areálu je poněkud variabilní v tvaru listů a barvě květů, rozlišují se tři variety. Výskyty v Nevadě a dále na východ jsou zřejmě založeny na únicích z kultury. Pěstuje se jako letnička i v evropských zahradách, občas zplaňuje dokonce i u nás.
Ekologie: Roste na vlhkých místech v trávnících a teplomilných světlých dubových a borových lesích i ve formaci chaparral.
Popis: Jednoletá bylina, obvykle s vystoupavou lodyhou 8–40 cm vysokou, větvenou už od báze a víceméně chlupatou. Listy jsou vstřícné, dolní jsou peřenoklané, 3–8 cm dlouhé, s 5–9 úkrojky; vyšší jsou jednodušší. Pětičetné květy vyrůstají na stopkách asi 2krát delších než listy; kališní cípy jsou 4–10 mm dlouhé; koruna je kolovitá až miskovitá, 1,3–3,2 cm v průměru, světle až tmavě modrá, nachově žilkovaná, uprostřed téměř bílá, s tmavými tečkami, cípy jsou téměř okrouhlé; tyčinek je 5, přirostlých ke korunní trubce, semeník je svrchní, čnělka je na vrcholu dvouklaná. Plody jsou jednopouzdré tobolky; semena mají opadavé masíčko.
Využití: Velmi oblíbená okrasná letnička, jednoduše se pěstuje a sama se semení. Bylo vyšlechtěno více kultivarů odlišných především barvou květů.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 19. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).