Panthera pardus (Linnaeus, 1758); levhart skvrnitý

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Carnivora, Felidae
Syn.: Felis pardus Linnaeus, 1758; Felis pardus subsp. nanopardus Thomas, 1904
Česká jména: levhart skvrnitý
Anglická jména: Leopard

Panthera pardus
Panthera pardus

Rozšíření: Původní areál se rozkládal ve velké části Afriky, jižní i východní Asie – od Senegalu, Maroka a Turecka až po ruské Přímoří, Koreu a Jávu. Z mnoha oblastí byl vytlačen, jeho populace výrazně poklesla, v řadě zemí byl vyhuben. V onom rozsáhlém území původního výskytu se v současnosti rozlišuje devět poddruhů: kromě nominátního poddruhu (levhart africký, je zachycen na našich snímcích), je to ještě Panthera pardus delacouri (levhart indočínský), subsp. fusca (l. indický), subsp. japonensis (l. čínský), subsp. kotiya (l. cejlonský), subsp. melas (l. jávský), subsp. nimr (l. arabský), subsp. orientalis (l. mandžuský) a subsp. saxicolor (l. perský).

Způsob života: Žije v horských i nížinných lesích, v travnaté i křovinaté savaně, stejně jako v polopouštních oblastech, dokáže stoupat i do značných nadmořských výšek, na Kilimandžáru byl kupříkladu zaznamenán až v nadmořské výšce 5638 m. S oblibou se pohybuje ve větvích stromů, sem přináší i ulovenou kořist. Jeho strava je masitá, loví převážně v noci, dokáže vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až okolo 60 kilometrů za hodinu. Mláďata otevírají oči asi týden po porodu, samostatného pohybu jsou schopna po dvou týdnech, odstavena jsou po 3 měsících, nezávislými na matce se stávají zhruba po 20 měsících. V přírodě se dožívají věku 10–12(–17) let, v chovech 21–23 let, nejstarší známý jedinec se dožil 27 let.

Popis: Tělo samice této elegantní kočkovité šelmy dosahuje délky 170–190 cm, hmotnost se pohybuje v rozmezí od 17 až do 58 kg. Samci jsou větší, jejich těla mají délku 160–230 cm, hmotnost může dosáhnout až 65 kg. Levhartí nohy jsou relativně krátké, hlava je dosti široká. Srst je hustá, žlutohnědá nebo až světle žlutá, někdy až naoranžovělá, s černou kresbou v podobě skvrn, půlměsíčků nebo kroužků, barva uvnitř oněch kroužků je vždy o něco tmavší než okolní srst. Objevují se i levharti zcela černí.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2016) řadí levharta skvrnitého k druhům zranitelným (VU). Jeho ústup neprobíhal v celém areálu stejně intenzivně, velmi drastický byl třeba v severní Africe, kde úbytek dosáhl až 97 %, ale je výrazný i v některých dalších regionech (např. v západní Africe, na Arabském poloostrově nebo v jihovýchodní Asii). Obzvláště citlivě je nutno přistupovat především k ochraně arabského poddruhu P. p. nimr, stejně tak východoasijského P. p. orientalis a jávského P. p. melas. Naopak nejstabilnější populace je dosud na jihu Afriky, v Asii je početnější v Íránu i v některých chráněných územích Nepálu, Bhútánu, Barmy a Thajska.

Poznámka: Podle záznamu slezského přírodovědce K. Schwenckfeldta z roku 1603 lze doložit, že levharti byli u nás chováni už na přelomu 16. a 17. století – zpráva o tom pochází z menažerie u pražského císařského dvora. Je samozřejmé, že první lev – symbol české královské moci – se na pražském dvoře objevil již mnohem dříve, přinejmenším v době vlády krále Václava II. (před rokem 1280).

Panthera pardus
Panthera pardus
Panthera pardus
Panthera pardus

Fotografoval František Mazáč, v květnu 2012 (Namibie).