Syn.: Galactinia succosa (Berk.) Sacc., Otidea succosa (Berk.) Thüm., Plicaria succosa (Berk.) Rehm
Čeleď: Pezizaceae Dumort. – kustřebkovité
Rozšíření: Je známa ze Severní Ameriky a Evropy.
Ekologie: Roste nepříliš hojně v červnu až říjnu na holé půdě v lesích všech typů, je častější na vápnitých vlhčích půdách a v teplejších oblastech. Objevuje se jednotlivě nebo v malých skupinách.
Popis: Plodnice nepravidelně miskovitá, široká 1–6 cm, v dospělosti se zprohýbaným okrajem. Třeň chybí. Rouško hladké, okrové až šedohnědé, někdy s olivovým nádechem. Vnější neplodná strana je hladká až jemně zrnitá, zpravidla světlejší než rouško, v mládí bělavá, později žlutookrová, někdy s nádechem do oranžova, zvláště za sucha. Dužnina velmi křehká, asi 1 mm silná, při poranění roní tekutinu, která se rychle zbarví sírově žlutě. Vůně a chuť nevýrazná. Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidní, bradavčité, 16–22 × 8–12 µm velké, se dvěma olejovými kapkami.
Záměny: Mezi podobnými řasnatkami je díky ronění sírově žluté tekutiny prakticky nezaměnitelná.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky je uvedena v kategorii ohrožených druhů (EN).
Využití: Je nejedlá.
Fotografováno od 6. 7. do 24. 7. 2009 (u Roztok).