Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Passeriformes, Meliphagidae
Syn.: Philemon corniculatus subsp. ellioti Mathews, 1912
Česká jména: zoborožík křiklavý
Anglická jména: Noisy friarbird
Rozšíření: Areál zoborožíka křiklavého se nachází na jihu Nové Guineje a ve východní Austrálii, táhne se od severního Queenslandu až po Victorii.
Jsou rozlišovány dva poddruhy, na našich fotografiích je zachycen poddruh nominátní.
Způsob života: Obývá širokou škálu biotopů, preferuje suché blahovičníkové lesy, savanu, stejně jako pobřežní křoviny, porosty mangrove, vřesoviště a venkovské zahrady.
Většinu času tráví krmením v hlučných hejnech vysoko v korunách stromů, na zem slétá jen občas. Živí se nektarem, ovocem, hmyzem a dalšími bezobratlými, občas ptačími vejci nebo mláďaty.
Je monogamní, vytváří dlouhodobé svazky a oba partneři brání hnízdo a jeho okolí. Samice staví ve vidlici větví miskovité hnízdo z kůry, ze stébel a travin, zpevněné pavučinami a chlupy, vystlané jemnou trávou. Snáší 2–3(–5) vajec, která inkubuje sama. Oba rodiče krmí mláďata ještě tři týdny po vylétnutí.
Popis: Velký pěvec z čeledi kystráčkovitých, dosahuje délky 31–36 cm. Černá hlava je zcela holá, kromě brady. Nad okem se rýsuje obočí z hnědavého chmýří. Na horní čelisti u kořene silného černého zobáku je charakteristický výrůstek. Duhovka oka je červená. Svrchní části jsou hnědé až šedohnědé. Spodní část těla je bělavá až světle šedivá, s delším bílým peřím kolem hrdla a na horní části prsou. Na konci ocasu je bílá špičku. Nohy jsou tmavě šedé.
Fotografováno dne 6. 9. 2024 (Austrálie, Queensland, Undara Volcanic National Park).