Biologická klasifikace: Animalia, Reptilia, Squamata, Anguidae
Syn.: Anguis apodus Macey et al., 1999; Lacerta apoda Pallas, 1775; Lacerta apus Gmelin, 1789; Ophisaurus apodus Pallas, 1775; Ophisaurus apus Boulenger, 1885; Pseudopodus serpentinus Merrem, 1820; Pseudopus durvilii Cuvier, 1829; Pseudopus fischeri Ménestriés, 1832; Pseudopus pallasii Duméril e Bibron 1839; Sheltopusik didactylus Sonnini et Latreille, 1802
Česká jména: blavor žlutý
Anglická jména: European legless lizard, European glass lizard, Scheltopusik
Rozšíření: Jihovýchodní Evropa, Přední a Střední Asie až k Balchašskému jezeru, od nížin až do hor. Rozlišovaly se dva poddruhy, nominátní, rozšířený ve východním Turecku, na Krymu a dál na východ a poddruh P. a. subsp. thracicus z Balkánu a západního Turecka. Nedávno byl popsán z Levanty, Kypru a jihovýchodního Turecka poddruh třetí – P. a. subsp. levantinus. Poddruhy jsou dobře odlišitelné morfologicky i geneticky, ale status řady populací není zcela vyjasněný.
Způsob života: Blavorovi nejlépe vyhovuje členitá krajina se suchými i vlhčími místy, s roztroušenou křovitou vegetací a kameny, řídké lesy, olivové háje nebo zahrady, vyžaduje zdroj vody, rád se koupe. Dobře se vyrovnává se změnami krajiny způsobovanými člověkem a nepatří mezi ohrožené druhy.
Je aktivní ve dne, zvláště ve vlhčích obdobích, pohybuje se po zemi nebo nízkých větvích, skrývá se v norách nebo mezi kameny. V dospělosti se svléká většinou 2krát ročně, v nejchladnějším období přezimuje až 5 měsíců; dospívají ve 2–3 letech, v přírodě se dožívá až 30 let.
Mezi samci dochází zvláště v době páření k soubojům, vzájemnému kousání do hlavy a přední části těla a obtáčení těly; podobné chování se v menší míře objevuje i při samotném páření. Samice klade asi 10 týdnů po páření v dubnu až květnu 5–19 vajec velkých asi 4 × 2 cm pod kůru nebo kameny a poté snůšku často hlídá; inkubace trvá 45–55 dní, novorozená mláďata jsou asi 15 cm dlouhá a ve věku 4 dnů se začínají živit převážně drobnými členovci; dospělí jedinci loví přes den, zvláště zrána nebo k večeru, nejsou vybíraví a jejich jídelníček se liší podle stanoviště; kořistí jsou nejčastěji větší členovci a plži (zvláště s ulitou, k jejímuž drcení mají přizpůsobené plošší zuby a silné čelisti), kroužkovci, mláďata a vejce menších obratlovců, může výrazně ovlivňovat populace plazů a hlodavců. Mezi jeho nepřátele patří především šelmy včetně domácích a draví ptáci.
Popis: Největší druh slepýše a největší evropský ještěr s hadovitým tělem, beznohý (jen nepatrné zbytky zadních končetin najdeme u kloaky v podobě drobných drápků), dlouhý 100–140 cm, z čehož ocas představuje přes 60 %, váží 300–1100 g; autotomie ocasu je vyvinuta, nedochází k ní snadno a regenerace bývá pomalá a nedokonalá, přesto velká část jedinců má ocas druhotný; šupiny, zpevněné kostěnými štítky, má uspořádány v kroužcích, po straně těla od krku až po první třetinu ocasu má na bocích výraznou rýhu, na hlavě jsou výrazné ušní otvory, jazyk široký a tmavý, mírně rozeklaný. Pohlavní dvojtvárnost je nevýrazná, samci bývají o něco větší a mívají mohutnější hlavu. Zbarvení těla je žlutavé, rezavé až tmavě hnědé, výjimečně s červenými skvrnami, hlava a břicho jsou žlutavé, mláďata jsou celá hnědavá až šedavá, tmavě hnědě až černě příčně pruhovaná, s drsnými šupinami.
Poznámka: Nezřídka chován v teráriích, zajetí snáší dobře, dá se i dobře ochočit (i divoce žijící jedinci jsou kousaví jen výjimečně), při dostatku úkrytů a potravy jsou mezi sebou snášenliví; v zajetí se dožívá až 54 let, ale zřídkakdy se rozmnožuje.
Fotografováno v říjnu 2017 a 2021 (Chorvatsko, Pelješac-Trpanj, Desne).