Syn.: Hypnum crista-castrensis Hedw.
Česká jména: roket chocholatý (Opiz 1852), pérovec hřebenitý (Svrček 1976)
Slovenská jména: perovec hrebeňovitý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Hypnaceae Fleisch. – rokytovité
Rozšíření: Evropa, Kavkaz, severní a střední Asie, Severní Amerika, Grónsko.
Ekologie: Na kyselém humusu v jehličnatých lesích, na vlhkých místech mezi balvany v sutích, z nížin do hor. V západní Evropě roste na vřesovištích pod keříky vřesu nebo vřesovců. Tento dříve hojný druh je dnes v ČR poměrně vzácný. Častěji se vyskytuje jen na Šumavě, jinde spíše ojedinělý výskyt.
Popis: Statné rostliny, péřovitě zpeřené, světle- až žlutozelené, lesklé. Lodyhy 5–8(–20) cm dlouhé, ploše pravidelně zpeřené, větvené, postranní větévky ke špičce postupně kratší, na koncích srpovitě olistěné. Listy 2–3 mm dlouhé, silně srpovité, vejčitě kopinaté, rýhované, ve špičce jemně pilovité. Žebro chybí nebo je krátké a dvojité. Buňky úzce čárkovité, hladké, v rozích několik čtvercových a obdélníkových křídelních buněk. Štět až 4 cm dlouhý, tobolka na dlouhém štětu, válcovitá, silně zakřivená. Vzácně plodné.
Záměny: Rostliny připomínající pštrosí pera jsou nezaměnitelné.
Využití: Dříve byl využíván jako dekorativní druh. Také nechyběl v žádné učebnici přírodopisu, jednak je to velmi hezký a snadno rozpoznatelný druh a jednak býval zcela běžný. Příčina jeho úbytku není známa, ale mohla souviset se zhoršující se kvalitou ovzduší.
Fotografováno ve dnech 12. 8. 2011 (Slovensko, Západní Tatry, Zverovka) a 17. 7. 2009 (Rusko, Karélie).