Syn.: Hypnum loreum Hedw., Hylocomium loreum (Hedw.) Schimp.
Česká jména: roket řemenatý (Opiz 1852), kostrbatec (Svrček 1976)
Slovenská jména: kostrbatec (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Hylocomiaceae (Broth.) M. Fleisch. – rokytníkovité
Rozšíření: Evropa, Severní Amerika. V Česku v horách, na nevápnitém podloží, běžný druh.
Ekologie: V lesích, na půdě, kyselém humusu, na skalách a kamenech, na okrajích lesních cest i ve vlhkých rašelinných lesích, také na tlejícím dřevě. Sekundárně se šíří do nižších poloh v jehličnatých lesích.
Popis: Rostliny statné, tvořící zelené až hnědozelené koberce. Lodyhy hnědé nebo červenohnědé, nepravidelně a oddáleně větvené, případně téměř pravidelně zpeřené, až 17 cm dlouhé, i s listy 3–5 mm silné, na příčném řezu oválné, centrální svazek úzký. Větve až 4 cm dlouhé. Lodyžní listy šikmo odstálé, 2,8–3,6 × 1–1,2 mm, z široce vejčité báze postupně nebo náhle v dlouhou často kanálkovitou špičku zúžené, kostrbatě nebo srpovitě zahnuté, dole bývají řáskaté, na okrajích ploché nebo jen úzce ohrnuté. Zpravidla po celé délce zoubkaté. Žebro dosahuje sotva do 1/4 délky listu. Buňky uprostřed čepele 40–80 × 6–2 µm, hladké, bazální buňky někdy hnědě zbarvené, tlustostěnné, širší a tečkované, křídelní chybí. Větevní listy podobné lodyžním, pouze menší a užší. Plodný jen vzácně. Štět červenohnědý, 2,4–4,0 cm dlouhý, tobolka vejčitá, vodorovná až zakřivená, za sucha jemně rýhovaná.
Záměny: Málo variabilní druh, v terénu dobře rozpoznatelný, typické jsou jednostranně odstálé a srpovitě zahnuté listy na větvích a na vrcholu lodyhy. Podobný Rhytidiadelphus triquetrus se liší lístky všestranně kostrbatě odstálými a na vrcholech nahlučenými.
Fotografováno ve dnech 11. 8. 2010 a 12. 8. 2011 (Slovensko, Západní Tatry, Zverovka).