Sagittarius serpentarius (J. F. Miller, 1779); hadilov písař

Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Accipitriformes, Sagittariidae
Syn.: Falco serpentarius J. F. Miller, 1779
Česká jména: hadilov písař
Anglická jména: Secretarybird

Sagittarius serpentarius, hadilov písař
Sagittarius serpentarius, hadilov písař

Rozšíření: Druh subsaharské Afriky s areálem sahajícím od jižní Mauritánie a Eritreje přes Ugandu, Keňu a Tanzanii až po Angolu, Zambii, Mosambik a Jihoafrickou republiku.

Způsob života: Obývá otevřené travnaté pláně, savanu, polopoušť i zemědělské oblasti, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3000 m.
Živí se hady, velkým hmyzem, obojživelníky, ještěrkami, malými savci, vejci a mláďaty ptáků. Kořist loví na zemi, údery nohou lup ubije a poté zkonzumuje.
Je ostražitý a plachý, když je ohrožen, běhá s roztaženými křídly, v případě potřeby vzlétne a vzdálí se do bezpečí.
Žije jednotlivě, v párech nebo malých skupinkách. Před pářením předvádí fascinující akrobatické lety. Obvykle si vybírá partnera na celý život. Hnízdí osaměle a své území horlivě brání před vetřelci a predátory. Oba partneři staví plošinu z klacíků, která je vystlaná trávou, na vrcholu nízkého trnitého stromu nebo keře. Každý rok se vracejí do stejného hnízda a přidávají nový materiál. Samice klade 1–3 vejce, která jsou zahřívána přibližně 42–46 dní. Poslední mládě většinou uhyne, protože není schopno konkurovat starším sourozencům. Oba partneři krmí mláďata po dobu 3–4 měsíců, nejprve natrávenou potravou a vodou, později celými kusy kořisti. Vzletná jsou přibližně v osmi týdnech. Na konci hnízdění si mláďata procvičují křídla máváním.
Dožívá se okolo 18 let.

Popis: Velký černošedý dravec s dlouhýma tenkýma nohama, dosahuje délky 120–150 cm, rozpětí křídel 200–220 cm a hmotnosti 2,3–4,3 kg. Hlava je poměrně malá, na obličeji je holá červená kůže. Šedivý zahnutý zobák je krátký a silný. Krk je poměrně dlouhý. Peří je převážně šedé, s černými primárními letkami, stehny a krásným černým hřebenem s přibližně dvaceti dlouhými pery. Ocas je šedý, lemovaný dvěma širokými černými pruhy, které jsou nápadné při letu. Dvě centrální ocasní pera jsou delší než ostatní. Nohy jsou narůžovělé, prsty jsou krátké, ale velmi silné, s mohutným drápem vzadu.
Obě pohlaví jsou si podobná, samec je o něco větší než samice. U mladého jedince je holá kůže na obličeji žlutá.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2020) je hadilov písař řazen k druhům ohroženým (EN). Je ohrožen degradací stanovišť, rušením lidmi, lovem a odchytem pro obchod. Vyskytuje se v řadě národních parků a v dalších chráněných oblastech. Je chráněn i mezinárodní obchodní úmluvou CITES.

Poznámka: Jeden z mála dravců, který nebývá lidmi pronásledován. Je vážený a obdivovaný pro svou odvahu lovit obávané, často jedovaté hady. Odtud pochází jeho české pojmenování. Druhové jméno dostal podle chocholky dlouhých vztyčitelných per na hlavě, kterou při vzrušení zvedá a připomíná brka středověkých písařů.

Sagittarius serpentarius, hadilov písař
Sagittarius serpentarius, hadilov písař
Sagittarius serpentarius, hadilov písař
Sagittarius serpentarius, hadilov písař

Fotografováno ve dnech 5. a 21. 6. 2024 (Česko, ZOO Praha a ZOO Zlín).