Syn.: Aleuria eximia (Durieu et Lév.) Gillet, Cyathus coronarius (Jacq.) J. F. Gmel., Peziza coronaria Jacq., Peziza coronata Pers., Peziza crassa Santi, Peziza eximia Durieu et Lév., Peziza macrocalyx Riess, Plicaria macrocalyx (Riess) Velen., Pustularia coronaria (Jacq.) Rehm, Pustularia macrocalyx (Riess) Hazsl., Sarcosphaera crassa (Santi) Pouzar, Sarcosphaera eximia (Durieu et Lév.) Bigeard et H. Guill., Sarcosphaera macrocalyx (Riess) Auersw., Sepultaria coronaria (Jacq.) Massee
Čeleď: Pezizaceae Dumort. – kustřebkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v severním mírném pásmu. V Česku jsou hlášeny nálezy ze středních Čech (Český kras, poblíž Máslovic u Libčic nad Vltavou), z jižních Čech (rezervace Muckovské vápencové lomy a Vyšenské kopce), z Moravského krasu a Bílých Karpat.
Je známa i zcela bílá forma Sarcosphaera coronaria var. nivea.
Ekologie: Roste od května do července v jehličnatých a smíšených lesích na vápencovém podloží, především pod smrky, borovicemi a buky. Objevuje se vzácně, ale pak může růst ve velmi početných skupinách. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.
Popis: Plodnice jsou zpočátku nepravidelně kulovité, zanořené pod povrchem, postupně částečně vystupují na povrch, na vrcholu rozpukávají na 4–10 nepravidelných, hvězdicovitě se rozevírajících cípů. Mladé miskovité plodnice jsou 30–60 mm vysoké, až 80 mm široké, po dozrání se zplošťují a dosahují šířky až 150(–200) mm. Třeň chybí. Vnitřní plodná strana je hladká, nejprve světle růžově fialová, postupně fialová až hnědofialová. Vnější povrch je jemně plstnatý, v mládí bělavý, později okrový, ve stáří až fialově hnědavý. Dužnina je 3–5 mm tlustá, bělavá, křehká, drobivá. Vůně je nenápadná, chuť nevýrazná. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní, 13–18 × 6–8,5 µm velké, velmi jemně bradavčité.
Záměny: Baňka velkokališná je nápadná a dosti nezaměnitelná houba pro masité, paprskovitě rozpraskávající plodnice a fialové hymenium. Podobné, avšak drobnější jsou některé řasnatky, např. řasnatka nafialovělá (Peziza violacea). Tvarem mohou být podobné plodnice chřapáčů (Helvella) – ty mají ale na vnější straně plodnic bělavá žebra a hymenium bělavě až okrově hnědé.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky je baňka velkokališná uvedena jako ohrožený druh (kategorie EN).
Využití: Baňka velkokališná je jedovatá, plodnice obsahují gyromitrin, jed známý z plodnic ucháče obecného (Gyromitra esculenta).
Fotografováno dne 13. 6. 2023 (Polsko, Pieniński Park Narodowy, cesta na Trzy Korony).