Česká jména: kalanka červcová (Presl 1846)
Čeleď: Loganiaceae R. Br. ex Mart. – štítulovité
Rozšíření: Severoamerický druh s areálem soustředěným do jihovýchodní části USA – vyskytuje se od jihu státu Illinois a Marylandu do států Georgia, Alabama, Louisiana a do východního Texasu.
Ekologie: Roste ve vlhkých listnatých lesích a křovinách, v blízkosti vodních toků a ploch, v nížinách. Kvete na jaře a počátkem léta.
Popis: Vytrvalá bylina s tenkými nažloutlými kořeny. Lodyha je přímá, jednoduchá, vzácně větvená, 30–60 cm vysoká, 4hranná, lysá. Listy jsou vstřícné, přisedlé, ve 4–7 párech, podlouhlé až kopinaté, 3–10 cm dlouhé, zelené, celokrajné, zašpičatělé. Květenství je vrcholové, jednostranné, 5–12květé; květy jsou 2,5–4,5 cm dlouhé, krátce stopkaté, 5četné, kalich je zelený, kališní cípy jsou špičaté; koruna je trubkovitá, nejširší ve svém středu, vně jasně šarlatová, uvnitř žlutá, korunní cípy jsou hvězdovitě rozložené. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Ve státě Indiana je ohroženým druhem. Dosti vzácný i v Marylandu a Virginii.
Využití: Všechny části rostliny jsou jedovaté. Nicméně Čerokésové ji používali ve své medicíně jako narkotikum, ale i jako uklidňující, pročišťující a horečku snižující prostředek. I náš J. S. Presl o ní říkával, že smrdí, protivně a hořce chutná; též se potřebuje k vypuzení škrkavek; u větším množství omamuje a působí závrať a ševelení.
Poznámka: Rod byl pojmenován na počest vlámského lékaře Adriaana van den Spiegela (1578–1625). Spigelius byl dobrým anatomem, pobýval i v českých zemích – v dobách Rudolfa II. se honosil titulem medicus primarius Bohemiae.
Fotografoval Philip Bergmann, v dubnu 2006 (USA, Mississippi, Clark Creek).