Syn.: Agaricus furfuraceus Pers., Agaricus furfuraceus sensu Colenso, Agaricus heterosticha (Fr.) Fr., Naucoria furfuracea (Pers.) P. Kumm., Psilocybe heterosticha (Fr.) Singer, Tubaria furfuracea (Pers.) Gillet, Tubaria heterosticha (Fr.) Sacc., Tubaria hiemalis Romagn. ex Bon
Čeleď: Inocybaceae Jülich
Rozšíření: Celá holarktická část východní polokoule.
Ekologie: Kržatka zimní roste celoročně. Neroste pouze při silných mrazech. Vyskytuje se v lesích i mimo ně na rozkládajícím se dřevitém odpadu, častá je na mulčovací kůře.
Popis: Plodnice jsou do 10 cm vysoké, nejčastěji však 3–6 cm, jejich barva je oranžová až světle cihlová. Klobouk je 1–3 cm široký, intenzivněji oranžovohnědě zbarvený, hygrofágní, často s radiálně paprsčitou kresbou, při okrajích je dužnina tenčí, což způsobuje viditelné rýhování. Lupeny jsou světlejší než klobouk, částečně sbíhavé po třeni, průsvitné. Třeň je válcovitý, s vláknitým povrchem, plný. Celý povrch plodnic je matný, a to i za vlhka.
Záměny: Druh lze zaměnit například za kržatku Romagnesiho (Tubaria romagnesiana), která je světlejší, až téměř bílá. Možná je i záměna za lakovku dvoubarvou (Laccaria bicolor) a lakovou (Laccaria laccata), které rostou na podzim a mají houževnatější třeň.
Využití: Jedlá houba (jedlé jsou i druhy uvedené v záměnách).
Poznámka: Tubaria hiemalis často označovaná za samostatný druh s českým jménem kržatka zimní, s charakteristickým zimním výskytem, některými mikroskopickými znaky a T. furfuracea alternativními zdroji označovaná za kržatku otrubičnatou, s výskytem od jara do podzimu, jsou dle Index Fungorum jedním druhem s platným jménem T. furfuracea, z toho je také odvozena doba výskytu.
Fotografovali Martin Chochel, ve dnech 10. 3. 2007 (Česko, Děčínsko, Malá Veleň), 8. 3. 2009 (Karlovarsko, Ostrov), 14. 3. 2009 (Stráž nad Ohří); Věra Svobodová, dne 6. 3. 2009 (okolí Roztok).