Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Carnivora, Ursidae
Syn.: Arcticonus thibetanus (Cuvier, 1823); Selenarctos thibetanus (Cuvier, 1823)
Česká jména: medvěd ušatý, medvěd himalájský
Anglická jména: Asiatic black bear, Himalayan black bear
Rozšíření: Areál medvěda ušatého se nachází v jižní a východní Asii, táhne se poněkud nesouvisle od jihovýchodu Íránu, Afghánistánu a Pákistánu přes Himálaj až do jižní a východní Číny, Koreje, Japonska a do ruského Přímoří a Poamuří, na jihu zasahuje až do Myanmaru, Thajska a Indočíny. V některých oblastech původního areálu se populace snížily, případně vymřely.
Je rozlišováno až sedm poddruhů.
Způsob života: Obývá horská stanoviště s listnatými lesy, oblasti s hustou vegetací, mokřady, travní porosty, stoupá od pobřeží do nadmořské výšky okolo 4300 m.
Živí se převážně plody, pupeny, výhonky bambusu, žaludy, kořeny, hlízami, houbami, medem, hmyzem, drobnými obratlovci nebo mršinami. Do hmyzích hnízd se snadno dostane pomocí dlouhých drápů, potom uzavře nozdry, vysune pysky a kořist vysaje.
Aktivní je ve dne a za soumraku. Během roku mění stanoviště. V létě se toulá po horských svazích. Na začátku podzimu klesá do nižších nadmořských výšek za potravou, aby si vytvořil dostatečné tukové zásoby, z kterých čerpá energii během zimního spánku. Spí v dutině pod stromem nebo v jeskyni.
Dobře plave a šplhá po stromech. Má výborný zrak, sluch a čich. Teritorium si označuje močí, výkaly a třením se o kmeny stromů. Pohybuje se zpravidla po čtyřech, rád se staví na zadní nohy.
Vede převážně samotářský život, ale během období rozmnožování vytváří páry, které společně loví. Rozmnožuje se jednou za 2–3 roky. Období páření se liší v závislosti na geografické poloze. Po 7–8 měsících březosti rodí samice v jeskyni nebo v noře pod dutým kmenem obvykle dvě, výjimečně tři slepá mláďata o hmotnosti 250–350 g, která krmí mateřským mlékem. Oči otvírají medvíďata po týdnu, odstavena jsou přibližně po třech měsících, kdy opouští brloh v doprovodu matky, s kterou žijí až do věku 2–3 let. Pohlavně dospívá ve 3–4 letech. Dožívá se přibližně 25 let.
Člověku se obvykle vyhýbá, útočí pouze v případě zranění nebo při ochraně mláďat. Hlavním predátorem je pro něj tygr (Panthera tigris).
Popis: Velká tmavohnědá šelma dosahující délky hlavy a těla 120–180 cm, ocasu 6–10 cm a výšky v kohoutku 65–87 cm. Samec obvykle váží 110–150 kg, zatímco samice pouze 65–90 kg. Velké okrouhlé boltce jsou posazené daleko od sebe. Oči jsou poměrně malé. Čenich je podlouhlý a úzký. Tlama je bělavá. Huňatý kožich je tmavohnědý až černý. Prodloužená srst na lopatkách a po stranách krku vytváří dojem límce. Na hrudi je bělavá skvrna ve tvaru písmene „V“. Končetiny jsou silné a tlusté, tlapky jsou široké. Krátký ocas je pod dlouhou a hrubou srstí sotva viditelný.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2020) je medvěd ušatý řazen k druhům zranitelným (VU). Je ohrožen zejména degradací stanovišť, lovem pro údajně léčivé účinky žluči, mláďata jsou chytána pro chov v zajetí. Je chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Poznámka: Na následujících fotografiích je zachycen u nás téměř legendární medvěd ušatý zvaný Kazimír, který žil ve výběhu vybudovaném v části bývalého vodního příkopu na zámku Konopiště. Na zámek přišel v roce 1998 z polské Vratislavi a byl tu méďou rozhodně hýčkaným – jeho smrt v roce 2011 byla oplakávána. Jeho místo pak zaujal původně zlínský medvěd Jiří. Tradice chovu medvědů na Konopišti vznikla už za Lobkoviců v 19. století, za doby Františka Ferdinanda d’Este žilo ve zdejším výběhu i šest medvědů. Do budoucna už vedení Národního památkového ústavu s chovem medvědů na zámku Konopiště údajně nepočítá.
Fotografovali Jindřiška Vančurová, dne 15. 3. 2023 (Česko, ZOO Chleby); Ladislav Hoskovec, dne 2. 5. 2009 (zámek Konopiště).