VOLVARIELLA GLOIOCEPHALA (DC.) Boekhout et Enderle – kukmák okázalý / pošvovec obyčajný

Syn.: Agaricus gloiocephalus DC., Agaricus speciosus Fr., Amanita speciosa Fr., Pluteus speciosus (Fr.) Fr., Volvaria gloiocephala (Fr.) Gillet, Volvaria speciosa (Fr.) P. Kumm., Volvaria speciosa f. gloiocephala (DC.) Konrad et Maubl., Volvaria speciosa (Fr.) P. Kumm., Volvaria speciosa var. gloiocephala (DC.) R. Heim, Volvariella gloiocephala (DC.) Boekhout et Enderle, Volvariella gloiocephala var. speciosa (Fr.) Bon, Volvariella speciosa (Fr.) Singer, Volvariella speciosa f. gloiocephala (DC.) Courtec., Volvariella speciosa (Fr.) Singer, Volvariella speciosa var. gloiocephala (DC.) Singer, Volvariella speciosa (Fr.) Singer, Volvariopsis gloiocephala (DC.) Murrill, Volvariopsis speciosa (Fr.) Murrill
Čeleď: Pluteaceae Kotl. et Pouzar – štítovkovité

Volvariella gloiocephala

Volvariella gloiocephala

Rozšíření: Roste v celém mírném pásu, zejména v zemědělských oblastech.

Ekologie: Kukmák okázalý roste od dubna do listopadu výhradně na velmi živných půdách. Hojný je na polích středních Čech, zejména v době, kdy bylo provedeno hnojení. Po podzimním prohnojení se může v jarních a letních měsících vyskytnout po tisících plodnic na jediném poli. Dále jej lze nalézt na kompostech nebo pastvinách s vyšší vrstvou ornice, hřbitovech, v parcích apod.

Popis: Jde o poměrně vysokou houbu s průměrem klobouku do 15 cm. Na klobouku je tupý hrbol (zejména v mládí), který se ve stáří ztrácí, barva je šedavá až bílá, pokožka je lesklá, mastná. Lupeny starších plodnic jsou růžové až světle vínově hnědé od výtrusného prachu, úplně chybí prsten a třeň je válcovitý, bez náznaku rozšíření při bázi, hladký. Výrazná vysoká pochva bývá často celá ukrytá v zemi a nedaří se ji společně s plodnicí vyjmout. Vůně a chuť jsou škrobové, ředkvovité.

Záměny: Velmi nebezpečnou je záměna za muchomůrku zelenou (Amanita phalloides) a její bílou formu. Na rozdíl od kukmáku má tato muchomůrka barevně stálé lupeny, prsten na třeni, který je navíc hladký a při bázi rozšířený do hlízy. Neodpovídá zde ani biotop růstu. Dále je kukmák podobný některým pošvatkám, které jsou křehčí, mají bílé lupeny a ztenčenou dužninu na okraji klobouku, což se u nich projevuje zřetelným rýhováním.

Poznámka: Jde o jedlou houbu, avšak pro svůj zemitý, ředkvovitý pach podřadné jakosti.

Biotop

Fotografováno dne 8. 10. 2008 (Česko, Čechy, Karlovarsko, Odeř).