Česká jména: ploník obecný (Opiz 1852, Svrček 1976)
Slovenská jména: ploník obyčajný (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Polytrichaceae Schwaegr. – ploníkovité
Rozšíření: Téměř kosmopolitní druh, znám ze všech kontinentů kromě Antarktidy. Chybí v některých tropických oblastech (západní Afrika, Malajsie).
Ekologie: Na kyselé půdě na vlhkých místech, především v jehličnatých lesích, na loukách, na okrajích rašelinišť.
Popis: Velký druh, lodyhy 15–20 cm (maxima až 40 cm) dlouhé, vytváří kompaktní velké trsy. Pravděpodobně druh, který dosahuje ze všech našich druhů mechorostů největších délek. Tmavozelené listy jsou čárkovitě kopinaté, až 12 mm dlouhé, za vlhka jsou odstálé, za sucha vzpřímené. Žebro vybíhající jako hnědavá špička. Štět načervenalý, až 12 cm dlouhý, tobolka ostře hranatá s terčovitým a ostře odděleným krkem.
Záměny: Ploník obecný je sice velmi variabilní, ale v terénu rozpoznatelný. Poměrně bezpečně ho lze odlišit podle výrazných lesklých a bezbarvých spodních částí listů, které objímají lodyhu a působí dojmem lesklých pochev. Od ostatních druhů ploníků se bezpečně pozná pomocí příčného řezu listem, kde je viditelný vyklenutý tvar koncových buněk lišten.
Využití: Dlouhé a poměrně pevné lodyhy bývaly používány jako provázky. Patří také k druhům, kterými byly vycpávány mezery mezi trámy u roubených staveb. I dnes se lze s tímto použitím setkat, například v Rusku. V současnosti se někdy objevuje v suché vazbě nebo jinak užitý jako dekorace.
Poznámka: Druhové jméno tohoto ploníku poněkud mate, rozhodně se nejedná o nejběžnější druh ploníku. V lesích je mnohem častější ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum), který roste na mnohem sušších místech než ploník obecný.
Fotografováno v červenci 2009 (Křižánky), v dubnu 2007 a 19. 9. 2009 (Radostínské rašeliniště) a v roce 2005 (Adršpašsko-teplické skály).