Na území Prahy vzniklo začátkem devadesátých let několik přírodních parků. Byly vyhlášeny nejprve jako oblasti klidu vyhláškou NVP č. 8/1991 Sb., později zákonem č. 114/1992 Sb. jako přírodní parky. Důvodem jejich zřízení byla ochrana celkového krajinného rázu, tj. přírodních, ale i kulturních a historických charakteristik příslušného území. Zákon č. 114/1992 Sb. svým zněním omezuje některé činnosti (především stavební), které by mohly narušit a snížit estetické a přírodní hodnoty takto vymezené oblasti.
Na území Prahy tak vznikly přírodní parky Hostivař-Záběhlice, Košíře-Motol, Modřanská rokle-Cholupice, Radotínské údolí-Chuchelský háj, Šárka-Lysolaje a také přírodní park Drahaň-Troja, na který za Klecany navazuje přírodní park Střední Povltaví.
Přírodní park Drahaň-Troja se rozkládá na pravém břehu Vltavy od Pelc-Tyrolky v Troji až po Drahaňské údolí, na východě a severovýchodě jej bezprostředně ohraničují městské části Dolní Chabry, Čimice a Bohnice. Celé území je cenné jak ekologicky, tak také biologicky, geomorfologicky a z velké části také historicky. Z přírodních hodnot je to řada zvláště chráněných území: Zámky, Čimické údolí, Bohnické údolí, Podhoří, Salabka, Havránka, Velká skála, Trojská a Jabloňka chránící unikátní biotopy vzácných rostlin a živočichů. Pestrost území je také dána jeho velkou členitostí. Zajímavé jsou poutavé výhledy ze skalních srázů do údolí Vltavy a na téměř celou Prahu (převýšení činí asi 200 m).
Neméně zajímavá je i geologie této oblasti, po stopách geologické minulosti můžete pátrat nejlépe na Velké skále.
Historicky zde nalezneme také řadu zajímavostí. Především Troja, vedená spíše jako vilová čtvrť, byla uchráněna masivnější stavební výstavbě, a tak zde můžeme nalézt řadu dochovaných historických památek, Trojským zámkem počínaje a malebnými usedlostmi konče.
V blízké budoucnosti zřejmě také padne definitivní rozhodnutí o výstavbě vnějšího okruhu mezi Suchdolem a Březiněvsí (tzv. varianta J), umožněná výjimkou tzv. liniových staveb. Okruh byl navržen jižně od Zámecké rokle.