BUNCHOSIA ARMENIACA (Cav.) DC.

Syn.: Bunchosia armeniaca f. parvifolia Nied., Bunchosia armeniaca f. systyla Nied., Malpighia armeniaca Cav.
Čeleď: Malpighiaceae Juss. – mamarovité
Bunchosia armeniaca
Rozšíření: Druh severozápadní části Jižní Ameriky, vyskytuje se v západní části Amazonské nížiny a v předhůří And, v pásu od Venezuely přes Kolumbii, Ekvádor a Peru až po střední Bolívii. Naturalizovaný také v dalších oblastech Jižní Ameriky (Antily, Guyana, Surinam, Brazílie), pěstuje se i jinde v tropech, například na Floridě nebo v jihovýchodní Asii jako nepříliš známé ovoce. Rostliny někdy unikají z kultury a zplaňují ve volné přírodě, nechovají se však invazně.
Ekologie: Je součástí lemů či světlin tropických lesů, v přírodě se vyskytuje od nížin do podhorských poloh, na téměř všech typech půd, v nadmořských výškách zhruba od 100 až do 2600 m. V dobrých podmínkách kvete i plodí vícekrát do roka, plody jsou poměrně oblíbeným ovocem, nedají se však přepravovat, protože jsou ve zralosti velmi měkké a snadno se poškodí.
Popis: Keř nebo menší strom, 4–12(–20) m vysoký. Větve jsou hnědé, v mládí zelené, v průřezu okrouhlé. Krátce řapíkaté listy jsou kopinaté až vejčité, 10–27 cm dlouhé a 5–10 cm široké, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na okraji nápadně zvlněné, na vrcholu špičaté, velmi řídce chlupaté po obou stranách, později olysalé, se 6–7 postranními žilkami. Květenství je terminální či axilární, je tvořeno 8–60 žlutými květy; 5 kališních lístků je vejčitých, žláznatých; 5 žlutých korunních plátků je nápadně vroubkovaných. Plodem je peckovice, ve zralosti jasně oranžová až korálově červená, 2–3 cm dlouhá, s poživatelnou, měkkou dužninou a dvěma semeny.
Záměny: Tento druh je velice často zaměňován za podobný venezuelsko-antilský druh Bunchosia glandulifera nebo za venezuelský druh Bunchosia argentea. Pod jménem B. argentea nabízí tuto dřevinu většina zahradnických firem, přitom druh B. argentea více než pravděpodobně vůbec nikdy nebyl zaveden do kultury. Tyto dva druhy lze přitom snadno rozlišit, oba jsou totiž zřetelně žláznaté, navíc B. argentea má zcela ploché, nezvlněné listy a zadní strana listu je nápadně stříbřitá vzhledem k velmi hustému odění. Listy B. glandulifera jsou sice také zvlněné na okrajích, ale spodní strana listu je také poměrně hustě žláznatě chlupatá, nemá však typickou bílou barvu. Naopak druh B. armeniaca má listy jasně zelené, téměř lysé, na okraji zvlněné.
Využití: Jak již bylo řečeno, jde o ovocný strom, který poskytuje plody s velmi zvláštní příchutí arašídového másla. Jedí se čerstvé, případně jsou surovinou pro výrobu domácích džemů a kompotů. Díky malé trvanlivosti i velikosti plodů nemá průmyslový význam a je pěstován spíše jako kuriozita. Místy je využíván i v lidové medicíně.
Poznámka: Rod Bunchosia zahrnuje na 80 druhů. Druhové jméno armeniaca nemá v tomto případě nic společného s Arménií, vztahuje se spíše k meruňkové barvě zralých plodů.
Bunchosia armeniaca
Bunchosia armeniaca
Bunchosia armeniaca
Bunchosia armeniaca
Bunchosia armeniaca
Fotografováno v lednu 2015 (Srí Lanka, cesta k Jungle Beach u Unawatuny).