Syn.: Stauracanthus genistoides subsp. spectabilis (Webb) Rothm., Stauracanthus lusitanicus subsp. spectabilis (Webb) Cubas , Ulex genistoides subsp. spectabilis (Webb) C. Vicioso, Ulex spectabilis (Webb) Nyman
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Roste na malém území na jihozápadě Pyrenejského poloostrova v Portugalsku, víceméně podél pobřeží jižně od Lisabonu po Cabo de São Vicente. Dále se vyskytuje na západě Maroka.
Ekologie: Stanovištěm jsou xerofilní křoviny (matorral) na pobřežních píscích. Vystupuje do nadmořské výšky kolem 300 m.
Popis: Nízký, zpravidla kompaktní polštářovitý keřík, dorůstá výšky 0,5–1,3 m; větvičky jsou vstřícné nebo řidčeji střídavé, hladké nebo poněkud drsné, s 8 žebry. Listy jsou zakrnělé, nahrazují je trojúhelníkovitá, hedvábitě chlupatá fylodia 0,8–1,5 mm dlouhá a 0,7–0,8 mm široká. Květenství jsou krátké úžlabní 6–7květé hrozny; listeny jsou 2–2,5 mm dlouhé, huňaté; kalich je 1,2–1,4(–1,5) cm dlouhý, 2pyský, hustě hedvábitě chlupatý, horní pysk má oba zuby eliptické, 7–8 mm dlouhé, dolní je 3klaný, zuby jsou 3,5–4 mm dlouhé (prostřední je nejdelší); koruna je žlutá, pavéza je eliptická, 1,2–1,5 cm dlouhá, řídce hedvábitě chlupatá, na konci vykrojená, křídla jsou kratší než pavéza, člunek je 1,2–1,4 cm dlouhý, hedvábitý; tyčinek je 10, 4 jsou kratší a 6 je delších. Lusky jsou podlouhlé, 2–2,4 cm dlouhé, huňaté, s 2–5 semeny.
Poznámka: K rodu Stauracanthus jsou započítávány tři druhy, pocházejí z Pyrenejského poloostrova a severozápadní Afriky.
Fotografovala Jindřiška Vančurová dne 19. 4. 2017 (Portugalsko, Vila Nova de Milfontes, Praia do Malhão).