Syn.: Hesperethusa crenulata (Roxb.) Roem., Limonia crenulata Roxb.
Česká jména: kvasoplod vroubkovaný (Presl 1846)
Čeleď: Rutaceae Juss. – routovité
Rozšíření: Jihoasijský druh s areálem táhnoucím se od Indie a Sri Lanky přes Barmu, Thajsko až po Laos a Vietnam.
Ekologie: Roste v tropických poloopadavých i suchých opadavých lesích a v křovinaté vegetaci, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1300 m. Po staletí bývá vysazován také v blízkosti lidských sídel.
Popis: Opadavý keř až menší strom, 3–10(–12) m vysoký, s borkou žlutošedou a s trny 1–2 cm dlouhými, vyrůstajícími jednotlivě nebo v páru z úžlabí listů. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, 5–10 cm dlouhé, listové vřeteno je výrazně křídlaté, lístky vyrůstají ve 2–3 párech, jsou eliptické až vejčité, 2–6 cm dlouhé a 1–2,5 cm široké, po okraji vroubkované až pilovité, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené. Květenství je hroznovité, úžlabní, zhruba 10květé; květy jsou oboupohlavné, 4–5četné, dosahují až 1 cm v průměru; kališní lístky jsou vejčité, žláznaté; korunní lístky jsou podlouhlé, bílé; tyčinek je 8, jsou volné, nestejné, prašníky jsou žluté, blizna je hlavatá. Plodem je kulovitá bobule dorůstající 6–8 mm v průměru.
Využití: Dřevo je používáno jako palivové, vyrábí se z něj i zemědělské náčiní. Listy, kůra i plody se používají v tradiční medicíně. Speciální uplatnění nalézá tato dřevina zejména v Barmě, kde je z ní připravována tradiční kosmetická pasta zvaná thanaka, kterou si Barmánci zdobí především obličej. Snad tato vrstvička pasty může odkrytý obličej ochránit před nadměrným slunečním zářením, jistě má ale i ryze okrašlovací význam – ideálem krásy Barmánců je bledá pleť, světlá barva pasty ji dobře simuluje.
Poznámka: Rod Naringi je zřejmě monotypický, dříve býval tento druh řazen k rodu Hesperethusa.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 24. 2. 2018 (Barma, okolí města Mandalaj).