LACTARIUS RUFUS (Scop.) Fr. – ryzec ryšavý / rýdzik ryšavý

Syn.: Agaricus rufus Scop., Agaricus variabilis Batsch., Galorrheus rufus (Scop.) P. Kumm., Lactarius mollis D. A. Reid, Lactarius rufus var. exumbonatus Boud., Lactifluus rufus (Scop.) Kuntze
Čeleď: Russulaceae Lotsy – holubinkovité

Lactarius rufus

Rozšíření: Je rozšířený v celém mírném pásmu severní polokoule.

Ekologie: Vyrůstá dosti hojně v květnu až listopadu na nevápenitých půdách v lesích pod listnáči i jehličnany, je častější ve vyšších a chladnějších oblastech.

Lactarius rufus

Popis: Klobouk má průměr 2,5–11 cm, v mládí je kuželovitý, později ploše vyklenutý, uprostřed často vtlačený se špičatým středovým hrbolkem, okraj v mládí mírně podvinutý. Povrch klobouku je suchý, lesklý, jemně vláknitý, v mládí může být na okraji slabě plstnatý. Má červenohnědou až tmavě červenou barvu. Lupeny jsou křehké, husté, střídané kratšími, připojené až sbíhající na třeň, mají v mládí krémovou barvu někdy s masovým odstínem, později jsou stejně zbarvené jako klobouk, jen světlejší, ve stáří bíle poprášené výtrusným prachem. Třeň je dlouhý 3–12 cm, tlustý 0,5–2 cm, válcovitý, na bázi zašpičatělý, u vrcholu smáčklý a rýhovaný, v mládí plný, později vatovitě vycpaný až dutý. Povrch třeně je vláknitý, má barvu o něco světlejší než klobouk, u vrcholu je bělavý. Dužnina je křehká, světlá, vůně nevýrazná, chuť po chvíli velmi palčivá. Na řezu roní ostře palčivé bílé mléko, které na vzduchu barvu nemění. Výtrusný prach je bělavý, někdy s lososovým odstínem, výtrusy bezbarvé, krátce elipsoidní, 8–9,5 × 6,5–7,5 µm velké.

Lactarius rufus
Lactarius rufus

Záměny: Podobně zbarvené mohou být další ryzce: z jedlých je to ryzec syrovinka (Lactarius volemus), který nemá středový hrbol, nepálí, voní po rybině, a ryzec kafrový (Lactariuc camphoratus), který voní jako kafr nebo maggi a má vodnaté mléko. Další podobné ryzce jsou nejedlé: ryzec hnědočervený (Lactarius badiosanguineus) má oranžové lupeny, ryzec játrový (Lactarius hepaticus) má bílé mléko, které při zasychání žloutne. Ryzec rašeliníkový (Lactarius sphagneti) roste v bažinatých jehličnatých lesích.

Využití: Někteří houbaři po určitých úpravách ryzec ryšavý konzumují, především ve Skandinávii, není ale příliš chutný, obecně je považován spíše za nejedlý.

Lactarius rufus

Fotografováno dne 10. 10. 2010 (Česko, Krkonoše, z Obřího dolu).