Syn.: Asarina barclaiana (Lindl.) Pennell, Usteria barclayana (Lindl.) H. Jacq.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Druh středního Mexika, vyskytuje se v oblasti od mexického státu Chihuahua na severu až po stát Oaxaca na jihu. Bývá pěstován v zahradách mnoha tropických oblastí světa, kde může i zplaňovat.
Ekologie: Roste na otevřených svazích, na stanovištích skalnatých, objevuje se i na místech dotčených lidskou činností, v nadmořských výškách zhruba od 1000 až do 2400 m, na sekundárních stanovištích i níže. Kvete od března do listopadu.
Popis: Vytrvalá bylinná liána, s lodyhou bez adventivních kořenů. Dolní listy jsou vstřícné, horní střídavé, řapík je 10–32 mm dlouhý, čepel je hrálovitá až střelovitá, 13–35 mm dlouhá a 14–35 mm široká, na bázi srdčitá, celokrajná, vzácněji oddáleně vroubkovaná, na vrcholu špičatá až zašpičatělá. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů, jejich stopka je 16–60 mm dlouhá, slabě křídlatá; kališní cípy jsou 10–16 mm dlouhé, hustě žláznatě chlupaté, koruna je modrofialová, vně řídce žláznatě chlupatá, trubka je 26–31 mm dlouhá, cípy jsou zaokrouhlené; tyčinek je 5, z nichž jen 4 jsou fertilní, 13–19 mm dlouhé, čnělka 13–16 mm dlouhá. Plodem je vejcovitá tobolka, 11–17 mm dlouhá.
Poznámka: K rodu Maurandya v současnosti náležejí snad jen tři druhy (POWO 2019), všechny pocházejí z Nového světa; dříve býval přiřazován k široce pojímanému rodu Asarina.
V kultuře rovněž zaznamenávaný druh Maurandya scandens, s nímž bývá představovaný druh nezřídka zaměňován, má kališní cípy obvykle lysé a korunu spíše růžovou.
Fotografováno dne 6. 6. 2019 (Belgie, Vlámsko, Plantentuin Meise).