Spheniscus magellanicus (J. R. Forster, 1781); tučňák magellanský

Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Sphenisciformes, Spheniscidae
Syn.: Aptenodytes magellanicus J. R. Forster, 1781
Česká jména: tučňák magellanský
Anglická jména: Magellanic penguin

Spheniscus magellanicus, tučňák magellanský
Spheniscus magellanicus, tučňák magellanský

Rozšíření: Žije podél jižního pobřeží Jižní Ameriky, v Chile, na ostrovech Juana Fernándeze, na Ohňové zemi, Falklandských ostrovech a na pobřeží Argentiny. V zimě postupuje i severněji, objevuje se pak také na pobřeží Uruguaye a jižní Brazílie.

Způsob života: Tučňák magellanský přes polovinu roku tráví na moři. Živí se rybami, chobotnicemi, sépiemi a korýši. Velikost jeho kořisti se pohybuje od 2,8 do 15 cm. Loví do 50 km od pobřeží a pohybují se v hloubkách 30–90 m. Na hnízdiště se vrací nejdříve samci, kteří si vydobydou nejlepší místo ke hnízdění. Hnízdo staví na mořském pobřeží ve stínu pod keřem nebo pod kamenem, v případě potřeby si vykopávají hnízdní nory, které mohou být až metr dlouhé. Na jejich konci je hnízdící komůrka vystlaná větvičkami a trávou. V době rozmnožování se sdružují do obrovských kolonií, aby tak chránili mláďata před predátory. Po námluvách a spáření snese samice v říjnu dvě vejce, která jsou 7,5 cm dlouhá a vážící 125 g. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 40–44 dnů. Vylíhnuté mládě váží 60 g a má prachový šat, po 10 dnech vidí. Po vylíhnutí jim rodiče ještě 24–29 dní poskytují nepřetržitou péči. Plně vzrostlá mláďata odcházejí na moře po 11–12 týdnech. Pohlavně dospívají ve čtyřech letech věku. Tučňáci magellanští žijí v přírodě 25–30 let.
Mezi jejich predátory patří žraloci, lachtani a kosatky. Vejce a mláďata jsou ohroženy chaluhami, racky a buřňáky. V krajním případě se na nich přiživí i pásovec. Největší nebezpečí však představují ekologické katastrofy, změna klimatu a rybáři, resp. jejich sítě.

Popis: Největší druh rodu Spheniscus, měří až 70 cm, jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí 3,5–4,8 kg. Hlava a záda jsou černé, břicho bílé a přes tváře je bílý pruh, okolí černého zobáku a oka není pokryto peřím. Od ostatních druhů se odlišuje dvěma příčnými pruhy ve tvaru obrácené podkovy přes krk a prsa. Křídla jsou přizpůsobena pohybu pod vodou, z vnější strany jsou černá, vespod bílá, dlouhá 14,8–15,6 cm. Černé masivní nohy jsou opatřeny plovacími blánami. Vylíhlá mláďata mají prachové peří, dorostenci jsou na zádech šedočerní a zespodu špinavě bílí. Mladí tučňáci mají na tvářích řadu bílých až tmavě šedých skvrn, na nohou bílé skvrny, s věkem jejich množství ubývá.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2018) klasifikuje tento druh z hlediska ohrožení jako téměř ohrožený (NT).

Spheniscus magellanicus, tučňák magellanský
Spheniscus magellanicus, tučňák magellanský
Spheniscus magellanicus, tučňák magellanský
Spheniscus magellanicus, tučňák magellanský
Spheniscus magellanicus, tučňák magellanský

Fotografováno dne 21. 2. 2012 (Argentina, provincie Chubut, Península Valdés).