Syn.: Liriope exiliflora (L. H. Bailey) H. H. Hume, Liriope gigantea H. H. Hume, Liriope graminifolia var. densifolia Maxim. ex Baker, Liriope muscari var. exiliflora L. H. Bailey, Liriope muscari var. variegata L. H. Bailey, Liriope platyphylla F. T. Wang et Tang, Liriope spicata var. densiflora (Maxim. ex Baker) C. H. Wright, Liriope spicata var. latifolia Franch., Liriope yingdeensis R. H. Miao, Ophiopogon muscari Decne., Ophiopogon spicatus var. communis Maxim.
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Druh východní Asie, vyskytuje se v jihovýchodní Číně (od provincie S’-čchuan na západě až po Ťiang-su na východě), na Tchaj-wanu a japonském souostroví Rjúkjú, k severu proniká až do středního Japonska i na jih Korejského poloostrova. Byl zavlečen rovněž na jihovýchod USA a zaznamenán v západní Evropě.
Ekologie: Roste v lesích, křovinách a bambusových porostech, na stinných a vlhkých stanovištích v roklích a na horských svazích, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2000 m. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina s krátkým oddenkem. Listy jsou páskovité, (12–)25–65 cm dlouhé a (0,2–)0,8–3,5 cm široké, celokrajné, na rubu se zřetelnými 9–11 žilkami. Stvol je přímý, (12–)45–100 cm dlouhý, jednoduchý, květenství je 8–45 cm dlouhé; listeny jsou 3–4 mm dlouhé; květy jsou oboupohlavné, vyrůstají ve svazečcích po 3–8 ve zdánlivém hroznu, stopky jsou 2–5 mm dlouhé; okvětních lístků je 6, jsou eliptické, 3,5–4 mm dlouhé, nachové až nafialovělé; tyčinek je 6, jejich nitky jsou asi 1,5 mm dlouhé, prašníky jsou zhruba stejně dlouhé jako nitky, čnělka je asi 2 mm dlouhá. Plody jsou kulovité, dosahují průměru 6–7 mm, v době zralosti jsou načernale nachové.
Využití: Velmi dekorativní rostlina, pěstuje se též v evropských zahradách, zaujme především svými poměrně pozdě se vyvíjejícími květy. V kultuře se objevuje i druh Liriope spicata, ten používá dokonce také čínská tradiční medicína. K rozlišení těchto dvou druhů je snad nejsnadnější srovnat šířku listů: u Liriope muscari napočítáme na rubové straně listu až 11 žilek, u Liriope spicata by jich mělo být nanejvýše 5. V kultuře najdeme řadu kultivarů.
Poznámka: V rodě Liriope je v současnosti akceptováno sedm druhů (POWO 2019), všechny pocházejí z východní Asie.
Fotografováno dne 11. 9. 2019 (Rakousko, Vídeň, Botanischer Garten der Universität Wien).