Syn.: Boletus cinnabarinus Jacq., Boletus miniatus Libosch., Coriolus cinnabarinus (Jacq.) G. Cunn., Fabisporus cinnabarinus (Jacq.) Zmitr., Hapalopilus cinnabarinus (Jacq.) P. Karst., Leptoporus cinnabarinus (Jacq.) Quél., Phellinus cinnabarinus (Jacq.) Quél., Polyporus cinnabarinus (Jacq.) Fr., Polystictus cinnabarinus (Jacq.) Cooke, Pycnoporus cinnabarinus (Jacq.) Fr., Pycnoporus cinnabarinus var. osorninus Burgos, Trametes cinnabarina (Jacq.) Fr., Trametes cinnabarinus (Jacq.) Fr.
Čeleď: Polyporaceae Fr. ex Corda – chorošovité
Rozšíření a ekologie: Roste v červnu až listopadu většinou ve skupinkách, na výslunných místech na odumřelých kmenech a větvích listnáčů, zejména bříz, buků, třešní a jeřábů. V polovině 20. století byla uváděna jako vzácnější druh, dnes je častější.
Popis: Plodnice jsou konzolovité, taškovité. Klobouk je polokruhovitý až protáhlý, bočně přirostlý. Povrch je v mládí jemně plstnatý a hrbolatý, brzy olysávající s ostrým okrajem. Má šířku 2–10 cm. Barva je živě rumělkově červená, ve stáří světlejší. Rourky jsou stejné barvy, 3–8 mm dlouhé, zakončené hranatými póry, trama a mycelium mají rovněž rumělkově červenou barvu. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsovitě válcovité, hladké.
Záměny: Ve střední Evropě je outkovka rumělková jen těžko zaměnitelná. Ve Středozemí (ale třeba i ve Skandinávii) roste na dřevě jehličnanů velmi podobný oranžovec (Pycnoporellus subfulgens). Další druhy rodu Pycnoporus se vyskytují v tropických oblastech světa, například jihoamerický P. sanguineus rná zvláště tenký a ještě výrazněji zbarvený klobouk a používá se k barvení.
Poznámka: Nejedlá. Způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Fotografováno ve dnech 2. 12. 2007 (Česko, okolí Ralska) a 9. 12. 2007 (Roztoky u Prahy).