Syn.: Aster divaricatus L., Aster boykinii E. S. Burgess, Aster carmesinus E. S. Burgess ex Britton, Aster castaneus E. S. Burgess, Aster claytonii E. S. Burgess ex Britton, Aster cordifolius Michx., Aster corymbosus Dryand ex Aiton, Aster elatus Bertero ex Steud., Aster excavatus E. S. Burgess, Aster fischeri Kuntze, Aster flexilis E. S. Burgess, Aster stilettiformis Burgess, Aster tenebrosus E. S. Burgess ex Britton, Biotia corymbosa DC., Biotia macrophylla var. divaricata (L.) DC., Chrysopsis divaricata (Nutt.) Elliott, Eurybia corymbosa (Aiton) Cass., Leiachenis corymbosa (Aiton) Raf., Linosyris divaricata (L.) DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Element Appalačské plošiny na severoamerickém východě – z Québecu a Ontaria přes Novou Anglii až do severní Georgie a Alabamy, k západu do Ohia a Tennessee. Příležitostně zplaňuje a poté i dlouhodobě přetrvává na několika nizozemských a belgických lokalitách (a nejméně už celé jedno století také u nás na Tachovsku).
Ekologie: Roste ve světlých, příležitostně vysýchavých listnatých nebo smíšených lesích, na lesních okrajích a mýtinách, také při komunikacích, z nížin k 1200 (ojediněle až k 1650) m nadmořské výšky do hor. Hemikryptofyt. Kvete od srpna do poloviny října.
Popis: Vytrvalá, 30–90(–120) cm vysoká bylina rozrůstající se do stěsnaných polykormů, většinou s absencí nekvetoucích růžic. Lodyhy má vzpřímené a zprohýbané, pýřité, ale nežláznaté, s přirůstáním odspodu olysávající. Listy v růžicích a vespod na lodyhách jsou křídlatě řapíkaté, se srdčitými a po okrajích hrotnatě pilovitými a brvitými, vespod roztroušeně chlupatými a shora olysávajícími čepelemi, v růžicích zhruba 10 cm dlouhými a 5 cm širokými, na lodyhách zprvu ještě větší, ale výše postupně se zmenšujícími a posléze téměř přisedle trojúhlými. Úbory, asi 2 cm široké, jsou až po padesáti (u pěstovaných rostlin i více) seřazeny v chocholičnatém květenství s nepočetnými vejčitě kopinatými listeny. Mají zvonkovité zákrovy s šesti řadami přitisklých, obvejčitých (vnějších) až lineárně kopinatých (vnitřních), nestejně velikých, žláznatých listenů, zpravidla zelených s úzkými blanitými nebo načervenalými okraji. Krémově bílé a ve stáří červenající disky s 20–40 oboupohlavnými trubkovitými kvítky jsou lemovány 6–20 levandulově růžovými anebo bělavými, obvykle více než centimetr dlouhými paprsky. Stlačené, vřetenovité, žebernaté nažky mají chmýr z oranžově hnědých štětin.
Poznámka: Značně proměnlivý druh, uvedený do anglických zahrad roku 1765 – londýnský zahradník Peter Collinson ji nejspíš obdržel v zásilce rostlin od pensylvánského zahradníka Johna Bartrama nebo od virginského botanika Johna Claytona, s nimiž udržoval čilé výměnné obchody. Roku 1792 byly už pěstovány v Jeně a roku 1809 v Berlíně (v obou případech jako Aster corymbosus – pod tímto jménem byly pak rostliny v zahradách běžně rozšiřovány až do poloviny 19. století).
Fotografováno ve dnech 17. 9. 2021 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy) a 8. 9. 2022 (Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně).