Biologická klasifikace: Animalia, Reptilia, Squamata, Viperidae
Syn.: Chersea vulgaris Fleming, 1822; Coluber berus Linnaeus, 1758; Coluber chersea Linnaeus, 1758; Coluber melanis Pallas, 1771; Coluber prester Linnaeus, 1761; Pelias berus (Linnaeus, 1758); Pelias dorsalis Gray, 1842; Vipera communis Leach, 1817; Vipera limnaea Bendiscioli, 1826; Vipera pelias Soubeiran, 1855; Vipera sachalinensis Zarevsky, 1917; Vipera torva Lenz, 1832; Vipera trigonocephala Daudin, 1803; Vipera trilamina Millet, 1828
Česká jména: zmije obecná
Anglická jména: Common cross adder, Common european adder, Common european viper, Cross adder, Crossed viper
Rozšíření: Areál zmije obecné se rozkládá ve velké části Evropy a na severu Asie – od Velké Británie a Francie se táhne přes střední Evropu, jih Skandinávie, Rusko, Mongolsko a Čínu až po Sachalin a Severní Koreu. Je rozlišováno několik poddruhů, u nás se setkáváme s poddruhem nominátním.
Způsob života: Obývá různé biotopy, preferuje oblasti poskytující kombinaci vyhřívaných míst a úkrytů, světlé lesy, lesní mýtiny, kamenité svahy, skalní výchozy, kamenné zídky, křoviny, vřesoviště, podmáčené louky, rašeliniště, břehy jezer a řek, v pásmu od hladiny moře do nadmořské výšky okolo 2700 m. Velmi zřídka se vyskytuje v uzavřeném lese, v bezlesé zemědělské krajině chybí.
Samotář, zřídka se vyskytují s jinými zmijemi, výjimkou je páření a hibernace. Nejaktivnější je před západem slunce. Má dobře vyvinutý zrak. Nemá vnější ucho, ale slyší pomocí zvukových vln. Dobře vyvinutý má i čich.
Je to masožravec, konzumuje hraboše, rejsky, myši, ještěrky a obojživelníky. Hraje klíčovou roli při kontrole populací hlodavců a jiných malých zvířat. Při lovu čeká na místě, až se kořist přiblíží a pomocí tesáků vstříkne do lupu jed. Zraněné zvířete polyká od hlavy.
Rozmnožují se jednou ročně na jaře brzy po probuzení z hibernace. Mezi samci, kteří se dvoří stejné samici, dochází k soubojům. Protivníci vztyčí přední část těla, strkají do sebe, přetlačují se a snaží se přitisknout soka k zemi. Po spáření je samice březí 3–4 měsíce. Během podzimních měsíců, před nebo během zimního spánku se rodí 4–20 živých mláďat se žloutkovým váčkem, který je plný živin nezbytných pro přežití do konce zimování. Při narození měří jedinci nezávislí na matce přibližně 11–18 cm. Pohlavně dospívá ve 3–4 letech. Ve volné přírodě se obvykle dožívají 10–15 let.
Hibernují pouze zmije žijící v chladnějších oblastech. K hibernaci obvykle dochází během září nebo října na otevřených jižně orientovaných místech s početnými štěrbinami a podzemním přístupem. Místa zimního spánku jsou vždy dobře odvodněná. V jednom hibernakulu může být shromážděno až 100 jedinců.
Mezi přirozené predátory patří liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles meles), velcí denní dravci a sovy.
Popis: Jediný jedovatý had v České republice, dosahuje délky 35–95 cm. Hmotnost samce se pohybuje mezi 50–70 g, jeho zbarvení je šedavé s výrazným černým klikatým vzorem na hřbetě. Samice váží 80–100 g a bývá obyčejně hnědá nebo rezavě hnědá s tmavě hnědou klikatou kresbou na zádech, někdy je celá černá. Na krku je rozpoznatelné tmavě zbarvené „V“, se špičkou mezi očima. Hlava shora je silně zploštělá a vpředu tupě zakončená. Nadoční štítek přesahuje přes oko. Štěrbinovitá zornička oka je svislá. Duhovka je červená až hnědavá. Mláďata jsou také načervenalá.
Fotografováno ve dnech 18. 9. a 2. 10. 2023 (Česko, Čechy, Zoologická zahrada hl. m. Prahy).