Syn.: Cotoneaster hurusawanus G. Klotz, Cotoneaster lucidus Schltdl., Cotoneaster niger var. acutifolius (Turcz.) Wenz., Cotoneaster pekinensis (Koehne) Zabel, Cotoneaster sinensis Rehder, Pyrus acutifolia (Turcz.) M. F. Fay et Christenh., Pyrus hurusawaiana (G. Klotz) M. F. Fay et Christenh., Pyrus lucida (Schltdl.) M. F. Fay et Christenh.
Česká jména: skalník ostrolistý (Mareček 1994)
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Rozsáhlý areál druhu se rozprostírá z altajské a angarosajanské Sibiře přes altajské mongolské ajmagy do hornatých severních a západních čínských provincií (z Vnitřního Mongolska a Kan-su přes Čhing-chaj do východního Tibetu, S‘-čchuanu a Jün-nanu, odtud pak k východu až do Šan-si, Che-nanu a An-chuej, údajně snad i na Tchaj-wan). Zplaňuje a místy se invazně šíří v řadě západoevropských a severoevropských zemí (z Britských ostrovů a Skandinávie po Ural) a ve studených regionech Severní Ameriky (z Québecu po Britskou Kolumbii a odtud k jihu do hor Oregonu, Wyomingu a Colorada).
Ekologie: Roste ve spásaných stepích při úpatí skalnatých svahů, v křovinách na náplavech řek a v roklích, na světlinách smíšených a borových nebo modřínových lesů, zpravidla mezi 1000 až 3700 m nadmořské výšky. Zplanělý mimo oblasti původního asijského areálu roste v lesích a zalesněných dunách, v roklích a v jezerních oblastech z nížin do 2300 m v horách. Fanerofyt. Kvete v květnu a červnu, malvičky dozrávají v srpnu a září.
Popis: Opadavý, rozkladitě větvený keř, 2–4 m vysoký. Letorosty jsou oblé, tenké, vlnatě pýřité, roční větve lysé a červenohnědé. Listy s krátkými vlnatými řapíky a opadavými lineárními hnědými palisty mají čepele oválně vejčité, 2–4 cm dlouhé a 1–2 cm široké, celokrajné, zahrocené, zprvu oboustranně vlnatě pýřité, časem především na svrchní straně olysávající a hedvábitě lesklé, s žilnatinou shora lehce vtlačenou. Pětičetné pravidelné květy jsou seskupeny po 2–5 (zřídka i více) v krátkých chocholících nepřečnívajících nad listy a jsou 7–8 mm široké, s drobnými široce trojúhlými kališními lístky na zvonkovité nebo cylindrické, lysé nebo vlnaté češuli. Korunní lístky jsou vejčité, pohárkovitě sevřené, narůžověle bílé. Tyčinky v počtu 10–15 jsou dovnitř ohnuté, nevyčnívají z koruny a mají růžové prašníky. Vlnaté semeníky mají obvykle 2 nebo 3 čnělky, malvičky jsou obvejčité nebo téměř okrouhlé, 6–8(–10) mm dlouhé, purpurově černé, řídce pavučinkatě vlnaté, uvnitř obvykle se třemi nažkami.
Využití: Nálevy z letorostů mají stahovací, žlučotvorné, močopudné, baktericidní a fungicidní účinky a v tradiční mongolské a čínské medicíně se předepisují při různých trávicích potížích. Keře se (nejčastěji ve zde zobrazené sibiřské varietě s listy shora zcela olysalými, rozšiřované obvykle pod jménem Cotoneaster lucidus) v chladnějších oblastech vysazují pro okrasu, často v živých plotech – jsou vysoce tolerantní k řezu.
Poznámka: Saský botanik Franz L. von Schlechtendal popsal jako Cotoneaster lucida roku 1855 keř rostoucí tehdy údajně už léta v univerzitní botanické zahradě v Halle a považovaný mylně za Cotoneaster laxiflorus. Ten se liší listy vespod bíle plstnatými a početnými květy v chocholících, oba druhy jsou však často zaměňovány dodnes.
Fotografováno dne 24. 10. 2023 (Česko, Brno, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity).