Škola fotografování pro botaniky 2. – Fotoaparát

Vývoj v oblasti výpočetní techniky a digitální fotografie neuhání mílovými kroky, ale stomílovými skoky. Rád bych upozornil každého, kdo si pořizuje nový fotoaparát, počítač nebo tiskárnu, že během půl roku to již bude starý model a hlavně bude stát pouze 60 % původní pořizovací ceny. Začněme tedy od toho nejpodstatnějšího – od fotoaparátu.

Fotografování rostlin je velká radost

Nejprve se musíte rozhodnout, kolik chcete do svého koníčka investovat a jestli si chcete pořídit fotoaparát, u kterého nebudete měnit objektivy, anebo tzv. zrcadlovku, která se skládá z těla fotoaparátu a výměnných objektivů, které můžete měnit podle potřeby.
Pokud se nemíníte zabývat výměnou objektivů a chcete fotoaparát, který se vám pohodlně vejde do kapsy – to je třeba případ našeho Gastona, který tvrdí, že je natolik sešlý věkem, že se už nemůže unavovat taháním velkého foťáku a objektivů k tomu (a tak proto sebou nosí jen dva až tři kompakty značek Olympus a Sony, protože každý je dobrý na něco jiného) – tak se Vám nabízí široká škála kompaktů či tzv. elektronických zrcadlovek, a to v ceně od 3 000 Kč po zhruba 15 000 Kč. Určitě i s kompaktem naděláte hodně parádních fotek. Co by takový fotoaparát měl umět?

Rozlišení senzoru: V současné době nemá příliš smysl pořizovat foťák, který není nad 6 Mpix. Standardem se spíše stávají fotoaparáty s 8 Mpx, či dokonce 10 a 12 Mpix. Tyhle „závody“ o co největší rozlišení u kompaktů trošku ztrácejí smysl, neboť samotné čipy jsou malé a díky ne vždy kvalitní optice se prostě a jednoduše obrazová informace na čip stejně nedostane v kvalitě, která by odpovídala danému rozlišení. Tedy 6 (ne strun) úplně stačí. Pozor – ŠUM – jelikož velikost čipů je poměrně malá, velmi intenzivně se u některých fotoaparátů projevuje i při nízké citlivosti ISO zašumění snímku. Při nastavení ISO 400 jsou pak snímky nepoužitelné. Doporučuji před koupí fotoaparátu si prohlédnout na internetu recenze daného fotoaparátu i s nezávisle pořízenými snímky, abyste se vyhnuli zklamání (http://www.dpreview.com)

Objektiv fotoaparátu: Bývá kamenem úrazu některých výrobců. Je třeba dbát na to, aby měl dostatečnou světelnost, neboli clonové číslo f. Je dobré když začíná na hodnotě alespoň 2.8.
Pokud možno, aby začínal na ohniskové vzdálenosti 28 mm – je třeba pořídit širší záběr biotopu.
Ideální je, aby měl alespoň 5násobný optický zoom (digitální zoom je k ničemu). Pokud má zvětšení – zoom – nad 10, je dobré mít stabilizátor.
Pokud chcete dělat detaily květů, pečlivě si zjistěte, od kolika centimetrů je možno ostřit v makro režimu.
Důležitá je také informace o maximální cloně. Bohužel u kompaktů končí většinou na čísle 9. Čím větší clonové číslo, tím větší hloubka ostrosti – neboli se clonou 2.8 budete mít krásné „umělecké“ fotky, ale pro dokumentaci tam prostě nebudete mít kytku celou ostrou.

Hledáček (display): Je dobré, aby display na prohlížení byl velký a hlavně měl dostatečné rozlišení. Stejná pravidla platí, pokud má aparát elektronický hledáček.

Paměťové medium: S ohledem na současnou cenu karet je to ve své podstatě jedno. Ideální je SD karta. Dle mé poslední zkušenosti se 4 GB dají pořídit bez problémů za 400 Kč. U XD karet je cena mírně vyšší, ale stále dostupná. Memory stick od SONY je kapitola sama pro sebe, přesto i toto paměťové medium je v podobné relaci jako XD karty Olympusu. Na stejné cenové hladině jako SD karty se pohybují Compact Flash karty, ale ty se používají spíše v zrcadlovkách.

Jaký fóťák tedy doporučit z této kategorie? Těžká rada, nerad bych stranil některé značce, každý si může vybrat z nepřeberné nabídky. Pokud bych vybíral já, volil bych z nabídky PANASONICu, OLYMPUSu nebo CANONu. Samozřejmě jsou zde další i méně značkové aparáty, ale přesto dlouhodobý vývoj v těchto firmách se musel někde projevit. Osobně nerad zkouším „kde udělali soudruzi z NDR chybu“.

Zrcadlovky
Pro lidi, kteří se chtějí věnovat fotografii hlouběji, bych doporučil pořízení digitální zrcadlovky. Opět klasická písnička – díky konkurenci jsou ceny staženy opravdu hodně nízko. Zrcadlovku koupíte již za 10 000 Kč. Na druhou stranu je třeba říci, že koupí zrcadlovky, tedy těla, to většinou nekončí, pokud si nevystačíte s tzv. setovými objektivy.
Kupujete-li zrcadlovku, budete si pořizovat objektivy a ty jsou „kompatibilní“ pouze s fotoaparátem, na který jsou určeny. Tedy máte-li CANON objektivy, na NIKON je nedostanete. Proto si velmi dobře rozmyslete, do jakého formátu „bajonetu“ půjdete, čili jakou značku budete i do budoucna preferovat. Každá má něco lepšího a horšího. Dle mého názoru jsou na trhu dva hlavní plejeři CANON a NIKON. A třetí OLYMPUS jim tiše a velmi houževnatě šlape na záda.
Všechny tři firmy mají tzv. low-endy – neboli zrcadlovky pro začínající, pro amatéry. Cenový boj opravdu stlačil ceny na úroveň 10 000 Kč. Do této kategorie patří (píše se květen 2008) NIKON D40, CANON EOS 450D (je o kousek dál), OLYMPUS E-420.
Zatímco CANON a NIKON používají čipy formátu 3 : 2, OLYMPUS používá 4 : 3 (špatně se z toho tiskne 10×15). Olympus má menší čipy, tedy i šum by měl být teoreticky vyšší.
Rozlišení se pohybuje od 8 do 22 Mpix, což naprosto dostatečně zaručuje vysokou kvalitu snímků.
U zrcadlovek současného typu problém se šumem již řešit nemusíte. Naprostá většina velmi dobře fotí i při ISO 800, NIKONy a CANONy i při ISO 1600.
Nemusíte již řešit hloubku ostrosti, neboť naprostá většina objektivů končí se clonou alespoň na čísle 22 (máte ostré téměř vše).

Pokud byste se chtěli věnovat fotografování intenzivněji, nebo byste eventuálně nevěděli co s penězi, pořiďte si zrcadlovku s plnohodnotným kinofilmovým políčkem, neboli čip, na který je obraz snímán má velikost kinofilmového políčka. Proč? Rozlišení je okolo 12–22 Mpix. Můžete fotit i při ISO 3200 a jde to (u NIKON D3 ISO 6400 a jde to ještě líp). Ale to už začínáme někde u 60 000 Kč jen za tělo fotoaparátu.

Máme fotoaparát a co teď ? Potřebujete objektivy!
Pro fotografování rostlin je ideální mít klasický objektiv s ohniskem 24 – 70/105 mm (v přepočtu). Pro makro fotografii s klidným svědomím doporučím SIGMA 150mm f2.8, sice pomalu ostří, ale detaily jsou ostré, jako vyříznuté žiletkou. Jako teleobjektiv je ideální 70–200 mm.
A právě teď se dostáváte do spirály nákupu objektivů – pro široký záběr ohnisko 14 mm, pro superzoom alespoň 400 nebo 500 mm atd. Z vlastní zkušenosti vím, že s tím nikdy neskončíte.

Tak a příště něco o tom, jak nastavit fotoaparát, či spíše co ta kouzelná „černá skříňka“ umí, když jí pomůžete.