PTILOTUS MANGLESII (Lindl.) F. Muell. – pernatec Manglesův

Syn.: Trichinium macrocephalum Nees, Trichinium manglesii Lindl., Trichinium spectabile Fielding et Gardner
Česká jména: pernatec (Koblížek 2023)
Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Ptilotus manglesii

Rozšíření: Endemit jihozápadní části Západní Austrálie – od Kalbarri na severu po Albany na jihu.

Ekologie: Roste v suché vegetační formaci zvané jarrah-marri forest, s dominantním blahovičníkem Eucalyptus marginata, jenž zde bývá doprovázen druhem Corymbia calophylla, a to na stanovištích písčitých nebo kamenitých. Kvete od září do ledna.

Ptilotus manglesii

Popis: Vytrvalá bylina s lodyhami poléhavými, vystoupavými nebo vzácně i přímými, 7–30 cm dlouhými, olysalými. Bazální listy vyrůstají v růžici, jsou kopisťovité až obkopinaté, 4–15 cm dlouhé a 1–6 cm široké, celokrajné nebo zvlněné, na vrcholu špičaté nebo zaokrouhlené, lysé nebo olysalé, lodyžní listy jsou přisedlé, kopinaté až vejčité, 1,5–7 cm dlouhé a 0,5–1,5 cm široké, celokrajné nebo zvlněné, na vrcholu špičaté, lysé nebo po okraji krátce chlupaté. Květenství je terminální, klasnaté, vejcovité až válcovité, 2,5–7 cm dlouhé, růžové až červenofialové; listeny jsou kopinaté až vejčité, 10–13,5 mm dlouhé a až 4,5 mm široké, špičaté, s chlupy až 3 mm dlouhými, listence jsou kopinaté až vejčité, 13–15 mm dlouhé a až 5,5 mm široké, špičaté; okvětních lístků je 5, vnější okvětní lístky jsou 23–28(–32) mm dlouhé, vnitřní jsou 22–27(–31,5) mm dlouhé; tyčinek je 3–5, jejich nitky jsou nestejné, čnělka je až 6,5 mm dlouhá, zakřivená.

Poznámka: K rodu Ptilotus je v současnosti řazeno 125 druhů (POWO 2024), přičemž 93 z nich se vyskytuje v Západní Austrálii, ostatní pocházejí z jiných částí Austrálie, Tasmánie a Nové Guineje.
James Mangles (1786–1867), na nějž druhové jméno upomíná, byl britský námořní důstojník a sběratel rostlin.

Ptilotus manglesii
Ptilotus manglesii
Ptilotus manglesii

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 8. 12. 2023 (Austrálie, Victoria, Melbourne, Royal Botanic Gardens).