Syn.: Pyrus malus L., Malus communis var. sativa DC. in Lam. et DC., Malus pumila var. domestica (Borkh.) C. K. Schneider, Pyrus malus subsp. pumila (Mill.) A. et Gr. B. II. domestica A. et Gr., Malus sylvestris subsp. pumila (Mill.) Domin var. domestica (Borkh.) Domin, Malus communis subsp. pumila (Mill.) Gams var. domestica (Borkh.) Gams in Hegi, Malus sylvestris subsp. mitis (Syme) Mansfeld var. domestica (Borkh) Mansfeld
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Původ není známý, je výsledkem hybridizace a mutací. V římském období se přes Řecko a Itálii dostala do střední Evropy. Dnes je pěstována v mírných pásech celého světa (např. v Severní Americe, Argentině, severní Patagonii apod.). V Česku pěstována v termofytiku a mezofytiku, zplaňuje.
Ekologie: U nás roste na půdách živinami bohatých, humózních, hlinitopísčitých, hlinitých. Pro pěstování je optimální průměrná roční teplota nad 6,5 °C, roční srážky v rozmezí 500–800 mm, nesnáší přílišné zamokření (nejvyšší hladina podzemní vody 1,5 m), půdní reakce má být neutrální až mírně zásaditá (pH 5,0–7,5). Světlomilný druh. Kvete v květnu.
Popis: Velký keř nebo strom 6–10(–14) m vysoký. Kmen se šedou až tmavošedou borkou, letorosty zelenohnědými až fialově naběhlými, se světle šedými lenticelami, šedě chlupaté až plstnaté, později téměř lysé. Pupeny jsou krátce kuželovité, někdy zaoblené, více méně plstnaté. Květní pupeny jsou až vejcovité nebo kuželovitě vejcovité, více méně plstnaté, s vernací svinutou. Listy jsou celistvé, s čepelí 6–12(–14) cm dlouhou, 3,5–6,5(–8) cm širokou, eliptickou až úzce okrouhlou, na bázi zaokrouhlenou, na vrcholu zašpičatělou, na okraji pilovitou až vroubkovitě pilovitou, na líci řídce chlupatou až lysou, tmavě zelenou, na rubu plstnatou, světle šedozelenou. Řapík je 2–4,5 cm dlouhý. Květenství je chudokvětý chocholík, se 4–8 květy, s listeny čárkovitými, zasychajícími. Květ je 4–5 cm široký, pětičetný, kalich je vytrvalý, šedě vlnatě plstnatý, češule plstnatá. Korunní lístky jsou bílé, vně narůžovělé, široce eliptické až široce obvejčité, 16–25 mm dlouhé, 12–20 mm široké. Tyčinek je v květu 15–20(–25), pestík má 4–5 plodolistů. Malvice má nejméně 5 cm v průměru (4–9 cm délka, 5–10 cm šířka), kulovitá, zploštělá, soudkovitá nebo kuželovitá. Stopka je kratší než malvice, 1–2,5 cm dlouhá. Semena jsou 8–10 mm dlouhá, vejcovitá, v pergamenovitých pouzdrech, většinou po 1–2. Strom se dožívá 80–150 let, štěpované kultivary méně, plodit začíná mezi 5. a 15. rokem.
Záměny: U nás je záměna možná s jabloní lesní (Malus sylvestris), která má pupeny lysé, čepel listů 2,5–6,5 × 2–4 cm velkou, lysou nebo na jaře na bázi žilek chlupatou, češuli lysou, korunní lístky 12–19 × 7–11 mm velké, malvice 2–3,5 cm v průměru.
Využití: Běžně pěstovaná ovocná dřevina, značně proměnlivá (hybridogenní druh) s velkým počtem kultivarů (tvar, barva, chuť malvice). Kultivary se roubují na podnože M. domestica. Nejvýznamnější ovocný druh mírného pásu, plody se využívají k okamžité spotřebě i ke konzervaci. Obsahují cukry, organické kyseliny, vitamin C. Dřevina trpí velkým počtem škůdců i chorob – mykoplazmózní proliferací (zvětšení palistů), bakteriální spálou růžokvětých (Erwinia amylovora – postupné odumírání stromů), houbovými chorobami (padlí jabloňové, strupovitost jabloní a další), ze škůdců např. obaleč jablečný.
Fotografováno v květnu a červenci 2008 (Česko, Náchod).