Syn.: Melanoselinum bischoffii (J. A. Schmidt) A. Chev., Thapsia bischoffii (J. A. Schmidt) M. Hiroe
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Rozšíření: Endemický druh kapverdského souostroví. Je uváděn z ostrovů Santo Antão, São Vicente, São Nicolau, Santiago a Fogo, je však otázka, zda na některých nebyl zaměňován s jiným (často teprve nedávno popsaným) druhem rodu; s určitostí roste ve 3 izolovaných částech ostrova Santo Antão.
Ekologie: Vyskytuje se na skalních teráskách, ale i ve vyskládaných kamenných valech ve vyšších polohách ostrovů, zpravidla tam, kde se pravidelně objevují mlhy podmíněné pasátem.
Popis: Jediný vytrvalý druh rodu polokřovitého vzhledu. Stonky jsou od báze větvené, dřevnaté, na koncích větviček nesou víceméně růžicovitě nahlučené listy. Z těchto růžic posléze prorůstá květonosná lodyha, která může dosáhnout až 2 m výšky. Listy jsou střídavé, v obrysu trojúhelníkovité, vícenásobně zpeřené, až 1 m dlouhé; úkrojky posledního řádu jsou vejčité, 1–2 cm dlouhé, laločnaté. Květenství je hustý okolík; obal tvoří úzce obkopinaté, 0,5–1 cm dlouhé, na konci trojzubé listeny; okolíčků může být 20–30; listeny obalíčku jsou šídlovité; květy jsou drobné, bílé. Dvounažky jsou žebernaté, nekřídlaté.
Poznámka: Tento druh roste – ve srovnání se všemi ostatními druhy rodu – na velmi vlhkých stanovištích, adaptací je proto i opakované kvetení, tedy vytrvalost. Ta se snadno pozná podle větvených dřevnatých stonků s koncovými růžicemi listů, které vytvářejí – na rostlinu z čeledi miříkovitých (Apiaceae) – neobvyklý keříkovitý vzhled a připomínají tak jakousi „palmičku“.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 3. a 4. 11. 2006 (Kapverdy, Santo Antão: kráter Cova, Corda a Topa de Vista).