Syn.: Boletus armeniacus Quél., Suillus armeniacus (Quél.) Kuntze, Versipellis armeniaca (Quél.) Quél., Xerocomus armeniacus (Quél.) Quél., Xerocomus versicolor var. armeniacus (Quél.) Skirg
Další česká jména: suchohřib meruňkový
Čeleď: Boletaceae Chevall. – hřibovité
Rozšíření: Roste v celém mírném pásu severní polokoule.
Ekologie: Vyskytuje se velmi vzácně pod jehličnany nebo ve smíšených lesích, eventuálně v listnatých lesích svazu Tilio-Acerion. Je teplomilný.
Popis: Průměr klobouku je jen do 7 cm, zprvu je pravidelně polokulovitý, později rozložitý. Barva pokožky je oranžovohnědá, později světle hnědá, za sucha rozpukaná. Třeň je válcovitý, žlutavě zbarvený, červeně žíhaný, vláknitý. Póry jsou žlutavé až tmavě okrové. Dužnina je žlutá, po poranění přechází do meruňkového zbarvení. Výtrusný prach je olivověhnědý.
Záměny: Hřib meruňkový je velmi podobný hřibu žlutomasému (Xerocomellus chrysenteron) – někdy je považován pouze za jeho oranžovou formu – a skupině hřibů kolem něj. Od ostatních se liší hlavně zbarvením klobouku do meruňkové barvy a zmíněným oranžověním tkáně při poranění.
Využití: Jedlá, ale vzácná houba, neměla by se sbírat.
Fotografováno ve dnech 9. 9. 2006 a 12. 6. 2007 (Česko, Malá Veleň).