Syn.: Roridula crinita Gand.
Česká jména: chejlava (Mareček 2001)
Čeleď: Roridulaceae Martinov – chejlavovité
Rozšíření: Malý areál se rozkládá v nejjižnější části Jihoafrické republiky v provincii Western Cape. Lokality leží na východ od Kapského Města mezi městečky Somerset West a Swellendam.
Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké a relativně chladné, často mlhami ovlivněné návětrné svahy budované živinami velmi chudými pískovcovými horninami. Lokality leží v prostředí mediteránního klimatu s vlhkými zimami a velmi suchým horkým létem, v nadmořské výšce 100–900 m.
Rostlina se vyznačuje zcela unikátním podpůrným způsobem získávání živin. Dlouhé žláznaté chlupy vylučují silně lepkavou hmotu, takže se na ně, podobně jako u rosnatek (Drosera) lepí drobný hmyz. Lepkavá látka je na bázi pryskyřic, tedy uhlovodíků, které neumožňují rozpouštět trávící enzymy (zdá se, že jde o adaptaci na specifické klimatické podmínky – šetření s vodou během letního srážkového propadu), zatímco běžné masožravé rostliny vylučují lepkavé slizy na bázi vody, v nichž se mohou enzymy rozpouštět. Po větvičkách a listech této rostliny se pohybují zvláštní specializované dlouhonohé dravé ploštice (Pameridea roridulae), které se díky své obratnosti nepřilepují. Tyto ploštice se živí přilepeným hmyzem a na oplátku rostlině poskytují své výkaly, jejichž prostřednictvím se do rostlinných pletiv přes epidermis vstřebávají zpřístupněné organické látky. Tyto ploštice jsou rovněž hlavními opylovači květů.
Popis: Menší keřík dorůstající výšky 10–60 cm; větvičky jsou pevné, hnědavé. Listy vyrůstají na koncích větviček, mladé jsou přímé, starší nazpět sehnuté, jsou střídavé, přisedlé, čárkovité, až 12 cm dlouhé a 0,5 cm široké, celokrajné, protažené do nitkovité špičky, na okrajích s dlouhými žláznatými chlupy, na líci s krátkými tentakulemi a dlouhými bílými štětinami, na rubu na žilce rovněž s krátkými tentakulemi. Květenství je zkrácený hrozen asi 12 květů na stopkách s krátkými listeny; kališní lístky jsou volné, čárkovité až šídlovité, asi 12 mm dlouhé, na okraji měkce brvité, zakončené tentakulemi; korunní lístky jsou rovněž volné, vejčité, asi 1,5 cm dlouhé, růžové, s tmavou bází; tyčinek je 5, s přímými nitkami; gyneceum se skládá z 3pouzdrého svrchního semeníku, jednoduché čnělky a hlavaté blizny. Plodem je pouzdrosečná tobolka, v každém pouzdru jsou 1–4 dosti velká semena.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu flóry Jihoafrické republiky (2009) druh figuruje mezi taxony, které vyžadují pozornost (LC – least concern). Je však velmi lokální, tvoří málopočetné populace; předpokládá se, že při revizi červeného seznamu bude klasifikován výše.
Poznámka: Jeden z nejpozoruhodnějších endemitů květenné říše Capensis. Rod Roridula se 2 druhy (kromě tohoto ještě Roridula dentata) vymezuje samostatnou čeleď, která podle současných názorů náleží do řádu Ericales a nejblíže je příbuzná čeledím Actinidiaceae a Sarraceniaceae. Je zřejmé, že nemá prakticky nic společného s čeledí rosnatkovitých (Droseraceae).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 13. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Hermanus, rezervace Fernkloof).